Alergie a astma
Alergická onemocnění a astma
2. Základní pojmy
2.1. Alergie
Alergieje přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému (přecitlivělost) organismu na látky, které mu jsou neškodné. Je způsobena nesprávnou aktivací protilátek vlivem daného alergenu. Výsledkem není ochrana organismu, ale jeho poškození reakcí, kterou alergen vyvolá.
2.2. Alergická onemocnění
Podstatou vzniku alergických chorob je imunitní reakce protilátky (nejčastěji ze skupiny imunoglobulinu E) v případě časné reakce, nebo zvláštním typem bílých krvinek (T- lymfocytem) u reakce oddálené, s alergenem.
Postiženo bývá dýchací ústrojí, kůže, trávící ústrojí, atd. Může dojít i k postižení více systémů současně. Spektrum alergických reakcí je velmi široké, od banální rýmy až po anafylaktický šok, který může skončit až smrtí.
2.3. Slovo „alergie“
Slovo „alergie“vytvořili lékaři Clements von Pirquet a Béla Schick v roce 1906. Zaznamenali, že někteří pacienti jsou přecitlivělí na běžné neškodné látky jako prach nebo pyl. Tento fenomén nazvali alergií , podle řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita).
3. Výskyt alergických onemocnění
3.1. Výskyt alergických onemocnění ve světě
Podle statistik Světové zdravotnické organizace trpí 5%-20% lidské populace aler- gickým onemocněním. Tento údaj je kolísavý, jelikož ho ovlivňuje několik faktorů (např. zda je výzkum prováděn v zemi průmyslově vyspělé či naopak rozvojové, zda zkoumaní jedinci žijí ve městech či na vesnicích, způsob klasifikace výzkumu – incidence, prevalence,…). Výskyt počtu alergických onemocní stále stoupá.
3.2. Výskyt alergických onemocnění v ČR
V 70. – 90. letech 20. století došlo v ČR k výraznému zvýšení počtu alergických onemocnění a zejména astmatu. Astma se v průběhu 90. let stalo jednou z nejčastějších chronických nemocí vůbec. Výskyt je u dětí poměrně vyšší než u dospělých a v některých zemích přesahuje v dětské populaci 20%.
Podle periodicky opakovaných šetření prevalence alergií vzrostl počet alergií dětí za posledních deset let téměř dvojnásobně. Nejčastějším onemocněním je alergická rýma a atopický exém; obě tyto alergie tvoří přes polovinu všech diagnostikovaných alergických onemocnění. V roce 2006 bylo lékařem diagnostikováno astma u 8% dětí, což je dvojnásobný počet oproti roku 1996.
3.3. Vývoj prevalence alergických onemocnění u dětí v letech 1996 – 2001 – 2006 v ČR
Zdroj: Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí
3.4. Vliv životního prostředí na prevalenci alergie
Názory odborníků na vliv životního prostředí na prevalenci alergií se shodují. Šetření prevalence alergií u dětí, které proběhlo v 18 městech vybraných tak, aby zahrnovala jak města s různým počtem obyvatel (15 – 385 tisíc a Praha), tak s rozdílnou kvalitou ovzduší, jejich názor potvrzuje. Města byla rozdělena do tří skupin podle průměru hodnot IKO (Index kvality ovzduší) za posledních 6 let.
Nejnižší počet alergiků z celkového počtu dětí byl zjištěn v první skupině, ve městech s nejnižším stupněm znečištění ovzduší (22 %). Oproti tomu ve městech s nejvíce znečištěným ovzduším bylo zjištěno 27 % alergiků.
4. Typy alergií
4.1. Atopie
Zděděný sklon k vývoji alergických onemocnění jako je astma, alergická rýma nebo atopický exém. Atopie je příklad reakce, při které se u jedince vystavéného antigenům z vněj- šího prostředí vytváří nadměrné množství protilátky IgE. U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30%. Jsou-li oba rodiče alergici, stoupá toto riziko na 60%- 80%. Pouze genetické předpoklady však ke vzniku alergie nestačí. Vždy hraje roli i řada vnějších faktorů. Přesto i v případě atopické predispozice k vypuknutí nemoci dojít nemusí.
V případě atopie se alergen spojí s protilátkami - imunoglobuliny (např. IgE), které si organismus při předchozím kontaktu s alergenem vytvořil. Jsou vázány na povrchu tzv. žírných buněk ve tkáních nebo na povrchu některých bílých krvinek (bazofilů). Tyto buňky nebo krvinky, jakmile dojde k reakci mezi alergenem a imunoglobulinem, začnou v sobě tvořit dráždivé látky (mediátory), které se nakonec uvolní do okolí a jsou přímo zodpovědné za projev alergické reakce. Mezi mediátory patří např. histamin. K reakci a vzniku mediátorů může dojít v různých částech organismu. . Jejich přítomnost v kůži je příčinou atopického ekzému, různých vyrážek, kopřivek, otoků, v očních spojivkách způsobí alergický zánět apod. Při uvolnění mediátorů v horních dýchacích cestách vzniká alergická rýma, alergický zánět dutin, otok hrtanu. Při uvolnění v dolních dýchacích cestách se vyvine astmatický záchvat. ještě další účinky. Pokud na podkladě alergické reakce dojde k prudkému uvolnění velkého množství mediátorů v mnoha tkáních organismu najednou (např. v dýchacím a oběhovém systému, v trávicím ústrojí, kůži), vznikne těžký a život ohrožující stav, anafylaktický šok.
4.2. Polinóza – přecitlivělost na pyl, prach atd.
Je sezónní alergické onemocnění, které má nejen nosní a oční příznaky, ale i kožní, dechové a celkové (únava, bolesti hlavy, poruchy soustředění, poruchy spánku, může být přítomna i zvýšená teplota). Pyly a jiné alergeny filtruje nos ze vzduchu při vdechnutí. Na nosní sliznici pak dochází k alergické reakci při které jsou uvolňovány mediátory, především histamin, který způsobí svědění a zduření sliznice v nosohltanové dutině. Sliznice v dutině nosní začne produkovat až několik mililitrů lepkavého hlenu za hodinu, jehož úkolem je od- plavení alergenu. Oči také produkují větší množství slzní tekutiny. Oči slzí, protože vzniklá tekutina nemůže přes často oteklý slzovod odtéci. Dalšími příznaky jsou kýchání a kašel, nebo naopak ucpání nosu.
Polinotikové mají největší obtíže především v tzv. „pylové sezóně“.Tu lze v našich podmínkách rozdělit na tři hlavní období: 1) jarní období, kdy se v ovzduší vyskytuje hlavně pyl dřevin, 2) letní období s převahou pylů trav, 3) podzimní období, v němž hlavními alergeny jsou pyly plevelů. Ještě více přitížit dokáže horké, teplé a větrné počasí, které napomáhá šíření pylu ve vzduchu. Naopak déšť sráží pyly dolů na zem a riziko obtíží snižuje.
Pomoc:
1) Režimová opatření - větrání místností po dešti, nevycházení do větrného, horkého a suchého počasí v období pylové sezóny (nápomocný je pylový kalendář).
Pylový kalendář
2) Anihistaminika (spreje, masti,…)
3) Kortikoidy (nejúčinnější léky - u těžkých forem alergické rýmy)
Pylovou sezonu je možné rozdělit na tři období, přičemž v každém z nich převládá jiná skupina alergenů. Nejčastějšími původci alergií jsou pyly dřevin, trav a plevelů. Jednotlivé skupiny rostlin kvetou v tomto pořadí:
- Jaro - pyly dřevin
- Léto - pyly travin
- Podzim - pyly plevelů
4.3. Celoroční alergická rýma
Vyskytuje se nezávisle na sezóně, v průběhu celého roku. Projevuje se obdobnými příznaky jako polinóza, většinou však nemá tak náhlé a prudké příznaky. Alergeny v tomto případě mohou být roztoči v domácím prachu, zvířata či peří.
4.4. Atopický ekzém
Atopický exémje silně svědivé, chronické zánětlivé kožní onemocnění. Obvykle vzniká již v raném dětství. Ekzém bývá provázen rodinným výskytem astmatu nebo alergické rýmy. Atopický ekzém vzniká z 90% v období mezi narozením a šestým rokem života. První projevy se objevují na tvářích, čele a končetinách.Kůže v postižených místech nejdříve zčervená, na povrchu se vysévají drobné pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrch kůže se pokrývá stroupky a šupinkami. Dětská forma většinou plynule navazuje na kojeneckou. Vyrážka z obličeje, hlavy a těla mizí, naopak se objevuje v loketních a podkoleních jamkách, zápěstích a rukách.
4.5. Potravinová alergie
Potravinová alergie je alergická reakce organismu, kdy vyvolávajícím alergenem je některá složka potravy případně přídavná potravinářská látka (konzervant, barvivo). Potravinovým alergenem se může stát kterákoli složka potravy. Mezi nejčastější vyvolavatele projevů potravinové alergie patří různé druhy ovoce (citrusy, ananas, rajská jablka, jahody), dále mléko a mléčné výrobky, ořechy všech druhů, mandle, ryby mořské i sladkovodní, čokoláda a kakao, med, mouka, luštěniny, zelenina, maso, vejce. I nepatrné množství požité potraviny může vyvolat projevy nemoci, ať už ve formě postižení sliznice úst (otok), kožních vyrážek a otoků, rýmy, bolestí břicha, zvracení či průjmu, případně až těžké šokové reakce.
Potravinová alergie a potravinová intolerance
Symptomy potravinové intolerance jsou často podobné jako u alergií, proto jsou často tyto dva pojmy zaměňovány. Potravinová intolerance, na rozdíl od potravinové alergie, neza-
hrnuje imunitní reakci. Je způsobena nedostatkem nebo absencí látek, které se v organismu podílejí na zpracování stravy. Látkou, která tělu chybí nebo které má tělo nedostatek, většinou bývá enzym nebo enzymy štěpící intolerantní složky. Symptomy potravinové intolerance jsou často podobné jako u alergií, proto jsou často tyto dva pojmy zaměňovány.
Nejběžnějším typem intolerance na potraviny je právě intolerance laktózy (intolerance na mléčný cukr), způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící mléčný cukr).
4.6. Zkřížené alergie
Osoby alergické na pyly trpí dvakrát až třikrát častěji na potravinové alergie než běžná populace. Většinou se jedná o alergie zkřížené. O tento typ alergie se jedná, pokud se objeví symptomy alergie po kontaktu s jiným alergenem než tím, proti němuž byly v minulosti vytvořeny protilátky. Tato situace může nastat v případě, pokud jsou si dva alergeny svou stavbou podobné (příbuznost proteinů). Např. osoba alergická na břízu, může mít alergickou reakci po banánu. To je, jak je uvedeno výše, způsobeno podobnou stavbou alergenu břízy a alergenu banánu.
Zkřížené alergie mezi pyly a potravinami
Podle množství shodných úseků bílkovin rozlišujeme alergeny homologní a panalergeny.
Homologní alergeny: alergeny, které jsou si podobné - podobnost jednotlivých úseků bílkovin je až 50%. Tyto alergeny způsobují většinu zkřížených reakcí.
Příklady zkřížených reakcí vyvolaných homologními alergeny:
- bříza - ovoce - ořechy
- celer - mrkev - pelyněk - bříza - koření
- vosa - komár
- heřmánek - pelyněk
Panalergeny: alergeny, které jsou si velmi podobné - podobnost jednotlivých úseků bílkovin je až 80%. Důkladně jsou prozkoumány tři hlavní panalergeny (profilin, trombomyosin a lipid transfer protein - LTP).
Příklady zkřížených reakcí vyvolaných panalergeny:
- bříza - ovoce - burský oříšek - bojínek (profilin)
- korýši - měkkýši - hmyz - roztoči (trombomyosin)
- ovoce - zelenina - stromové ořechy (LTP)
4.7. Anafylaxe
Anafylaxe je prudká, neadekvátní reakce celého organismu (postiženo je několik orgánů současně) vyvolaná především léky, hmyzím bodnutím nebo potravinami. Rozvíjí se během minut a může vyvolat až anafylaktický šok, který může být i smrtelný. Anafylaxe vzniká až po opakovaném vniknutí alergenu do organismu zejména injekční jehlou nebo hmyzem.
Nejčastější příčinou anafylaktických reakcí vzniklých mimo nemocnici je potravina. Ve tříleté studii v USA byla potravina identifikována jako příčina u 30 %, v anglické studii u 60 % všech anafylaxí. Přitom děti a mladiství jsou více ohroženi těžkými anfylaktickými reakcemi než dospělí.
Studie v USA zjistila průměrnou incidenci těžkých anafylaktických reakcí 21 na 100 000 obyvatel a rok, 1 člověk zemřel. Jako příčina byla u 36 % reakcí určena potravina, v 17 % byl příčinou lék, v 15 % hmyzí jed a ve 32 % příčina nebyla odhalena.
Anafylaktický šok
Je alergická reakce celého organismu s život ohrožujícími projevy. Do organismu jsou vyplavovány vysoké dávky látek ovlivňující zejména cévy a průdušky. Výsledkem může být celkové postižení oběhového, dýchacího, zažívacího a nervového systému.
5. Astma
Astma je alergická reakce, která se stala v dnešní době nejčastějším chronickým onemocněním v dětském věku. Vyznačuje se záchvaty dušnosti, které jsou provázeny pískotem. Průdušky astmatiků jsou nadměrně dráždivé a při setkání s alergenem dochází k jejich otoku a stahování svaloviny ve své stěně. Výsledkem je zúžení průdušek, postižení tento jev vnímají jako sevření hrudníku, neschopnost nádechu i výdechu, doprovázené kašlem v záchvatech s obtížným vykašláváním hlenu. Podíl na vzniku astmatu má několik faktorů: dědičnost, alergie na různé alergeny (především vdechované pyly, prachy a plísně), znečištěné životní prostředí, kouření, opakující se infekce.
Schéma zdravé (vlevo) a nemocné průdušky v průřezu.
5.1. Rozdělení astma dle stupně potíží, podle kterých je vedena léčba
1. Interminentní astma: příznaky dušnosti se objevují méně než jednou týdně, noční obtíže
méně než 2krát za měsíc
preventivní léčba se podává jen před zátěží
2. Perzistující lehké astma: příznaky dušnosti se objevují méně než jednou denně, noční obtíže
více než 2krát za měsíc
preventivní protizánětlivá léčba (inhalační kortikosteroidy)
3. Perzistující středně těžké astma: příznaky dušnosti se objevují častěji než 2krát týdně, noční
obtíže častěji než 2krát za měsíc
preventivní protizánětlivá léčba je nutná
4. Perzistující těžké astma: příznaky dušnosti se objevují téměř trvale
preventivní protizánětlivá léčba je nevyhnutelná
6. Závěr
Podíl na vzniku alergických onemocnění má více faktorů. Například dědičnost, znečištěné životní prostředí, kouření, stres, podíl může mít i krátká doba kojení. Dnešní medicína má už mnoho prostředků k určení správné diagnózy. Při příznacích by měl alergik, v případě dítěte rodič, vyhledat alergickou ambulanci a nechat se vyšetřit. Léčba alergie může velmi potlačit průběh alergické reakce, v některých případech i zachránit život.
Nicméně výskyt alergických onemocnění nadále stoupá a odborníci se domnívají, že tomu tak bude i v budoucnu.
Literatura:
(1) Major, D.: Když vás trápí poškozená imunita – článek. (online),(2007-02-14)
Dostupné z: http://zdravi.denicek.net/12-kdyz-vas-trapi-poskozena-imunita-1-3.html
(2) Major, D.: Když vás trápí poškozená imunita – článek. (online),(2007-02-25)
Dostupné z: http://zdravi.denicek.net/13-kdyz-vas-trapi-poskozena-imunita-2-3.html
(3) Major, D.: Když vás trápí poškozená imunita – článek. (online),(2007-02-25)
Dostupné z: http://zdravi.denicek.net/14-kdyz-vas-trapi-poskozena-imunita-3-3.html
(4) Vědecký výbor pro potraviny. (online), (cit. 2003-11-19) Dostupné z: http://www.chpr.szu.cz/vedvybor/dokumenty/studie/alerg_2003_3_deklas.pdf
(5) Hinterbuchner. E: Imunita a alergie (1.díl) – článek. Veřejná správa (online),
(cit. 2006-03-30). Dostupné z: http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/47_17661.html
(6) Hinterbuchner. E: Imunita a alergie (2.díl) – článek. Veřejná správa (online),
(cit. 2006-04-14). Dostupné z: http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/47.html
(7) Hinterbuchner. E: Imunita a alergie (3.díl) – článek. Veřejná správa (online),
(cit. 2006-05-03). Dostupné z:
http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/47_17982.html
(8) Hinterbuchner. E: Imunita a alergie (4.díl) – článek. Veřejná správa (online),
(cit. 2006-05-11). Dostupné z : http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/47_18018.html
(9) Hinterbuchner. E: Imunita a alergie (5.díl) – článek. Veřejná správa (online),
(cit. 2006-05-17). Dostupné z : http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/47_18062.html
(10) Hinterbuchner. E: Imunita a alergie (6.díl) – článek. Veřejná správa (online),
(cit. 2006-05-30). Dostupné z : http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/47_18194.html
(11) Hinterbuchner. E: Imunita a alergie (7.díl) – článek. Veřejná správa (online),
(cit. 2006-06-15). Dostupné z : http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/47_18376.html
(12) Pohunek, P.: Průduškové astma – 1. díl – článek. (online). 2007. Dostupné z: http://cipa.meditorial.cz/informace-o-astmatu?id=50
(13) Astma. (online), (cit. 2007). Dostupné z: http://www.zdravcentra.cz/cps/rde/xchg/zc/xsl/5225_7112.html
(14) Vernerová, E., Jánský, P. : Co vede k nárůstu alergických onemocnění a astma? Jaké jsou projevy pylové alergie? – článek. (online) Dostupné z: http://www.fnmotol.cz/html/infoservis/faq-odpoved.php?lang=cz&questionId=7
(15) Putz, J., Fricke, S., Hansler, U., Minge, H., Schmid-Altringer, S.,: Jak žít s alergií, 1. vyd., Brno: Computer Press, 2007, ISBN 978-80-251-1662-3
(16) Steinmannová, M.: Rádce rodičů dětí s alergiemi a astmatem, 1. vyd., Ostrava: Sfinga, 1993, ISBN 80-85491-33-8
(17) Hájek, M.: Alergie sbohem, 1. vyd., Čestlice: n. Pavly Momčilové, 1992, ISBN 80- 900140-9-7
(18) Machová, J., Kubátová, D.: Výchova ke zdraví pro učitele: 1. vyd., Ústí nad Labem:
n. UJEP, 2006, ISBN 80-7044-768-0
(19) Alergická onemocnění v dětské populaci v ČR. (online), 2007 Dostupné z: http://www.szu.cz/chzp/indikatory/alegrie.html
_thumb.jpg)
