Dárcovství krve

Dobrovolných dárců krve ubývá, přičemž jedním z důvodů je neznalost, co dárcovství vlastně obnáší. Nejvíce dárců se pohybuje ve věkové skupině mezi 25 a 35 lety, přičemž ženy mohou darovat krev až čtyřikrát do roka a muži dokonce pětkrát.

Jenže dárců rok od roku ubývá. Za posledních pět let ubylo z databáze více jak 100 tisíc bezpříspěvkových dárců. Mnozí lidé se nedokáží rozhodnout jenom proto, že nemají dostatek informací.

 

Darování krve a krevních složek

Darovat svou krev (popř. plasmu nebo krevní destičky) může každý zdravý muž či žena ve věku 18 - 65 let s tělesnou hmotností nad 50 kg.

Chystáte-li se k odběru poprvé, můžete darovat pouze krev, při následujících odběrech máte možnost volby mezi krví, plasmou a krevními destičkami.

Jaké jsou minimální časové intervaly mezi jednotlivými odběry

Co všechno předchází vlastnímu odběru

• nejprve se musíte zaregistrovat v evidenci, nezapomeňte si proto  vzít s sebou  doklad totožnosti    s fotografií a doklad o zdravotním pojištění platném v ČR

• poté je třeba seznámit se důkladně s dokumentem "Poučení dárce krve" tj. se základními informacemi o rizikových faktorech, které mohou ovlivnit kvalitu darované krve a tedy ve kterých případech je pro Vás lépe od darování krve odstoupit (k nahlédnutí zde).

• následuje vyplnění "Dotazníku dárce krve". Máte-li chuť, můžete si dotazník vytisknout a vyplnit jej z pohodlí domova (k nahlédnutí zde).

• vyšetření parametrů Vašeho krevního obrazu

• pohovor u lékaře spojený se základním fyzikálním vyšetřením (např. měření krevního tlaku)

Jak probíhá vlastní odběr

Odběr krve probíhá do jednorázových odběrových souprav, odebírá se 450 ml krve a délka odběru se pohybuje v intervalu 8 - 12 minut.

Při odběrech plasmy nebo krevních destiček probíhá vlastní odběr s využitím přístroje (separátoru),  který umožňuje oddělit jednotlivé složky krve již během odběru. Tyto odběry se proto označují také jako aferetické. Používáme jednorázové odběrové soupravy, množství odebrané složky se liší. V případě plasmy je to 700 ml, v případě krevních destiček 200 ml. Délka odběru je přímo závislá na parametrech Vašeho krevního obrazu, které vyšetříme před odběrem a pohybuje se v intervalu 30 - 120 minut.

Aferetické odběry nám umožnují včas reagovat na aktuální požadavky klinických oddělení, proto je preferujeme.

Použití Vaší krve a krevních složek:

• při operacích (operace srdce a cévního systému, operace plic, transplantace)

• k léčbě chudokrevnosti, zhoubných nádorů a onemocnění krvetovrné tkáně

• v dialyzačním programu (umělá ledvina)

• při léčbě těžkých úrazů, při kterých dochází k velkým ztrátám krve

• při výměnných transfuzích pro novorozence

• pro výrobu léčiv z plasmy (koncentráty koagulačních faktorů, očkovací látky)

Jaké pro Vás plynou z odběru výhody

• váš dobrý pocit, že jste pomohli

• pravidelný kontakt s lékařem

• kontrola krevního obrazu a tlaku

• nárok na pracovní volno v den odběru

• další výhody dle Vašeho zdravotního pojištění

• možnost daňového zvýhodnění

• malé občerstvení po odběru

Nezapoměňte

• doklad totožnosti s fotografií (občanský nebo řidičský průkaz, cestovní pas, zbrojní pas)

• doklad o zdravotním pojištění platném v České Republice

• ráno posnídat netučné jídlo (rohlík, džem, med, ovoce, ...), před odběrem vypít minimálně 0,5 l tekutin (minerálka, voda, džus, ...)

Zdroj: Všeobecná fakultní nemocnice

Informace pro nové dárce krve

Ohrožení příjemce krevní transfuze

Léčba krví a krevními složkami přináší příjemci transfuze riziko přenosu infekční choroby od dárce krve. Krví přenosných infekcí je celá řada. Z praktického hlediska jsou nejvýznamnější infekční žloutenka typu B, infekční žloutenka typu C a AIDS. Riziko přenosu infekce se snažíme snížit jednak výběrem dárce, jednak vyšetřením odebrané krve.

a) výběr dárce krve

Při výběru dárce krve se z dárcovství vylučují osoby, u kterých je pravděpodobnost výskytu krví přenosných chorob vyšší. Za "rizikové chování" a "rizikové faktory" z hlediska možnosti přenosu infekce se považují:

• úzký kontakt s nemocným s infekční žloutenkou (rodina, zaměstnání, sexuální partner)

• úzký kontakt s osobou infikovanou HIV nebo nemocným s AIDS (rodina, sex. partner)

• úzký kontakt s nemocnými s krvácivou chorobou (rodina, sex. partner)

• výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci a jejích variant (vCJD = BSE, TSE) v pokrevním příbuzenstvu či rodině

• pobyt ve Velké Británii nebo ve Francii (nad 6 měsíců) v letech 1980-96 (teoretické riziko variantní Creutzfeldt-Jacobovy nemoci)

• tetování, propichování uší, body piercing, akupunktura mimo zdravotnické zařízení apod.

• endoskopické vyšetření nebo katetrizace s provedenou biopsií

• léčba krví či krevními deriváty vyjma autologní transfúze v posledních 6 měsících

• pasivní imunizace proti žloutence typu B (např. u zdravotnického personálu pro úraz)

• léčba přípravky lidského původu např. pro růstové a vývojové poruchy (lidský růstový hormon)

• neurochirurgický výkon s použitím štěpu tvrdé mozkové pleny, transplantace rohovky

• pobyt v nápravném zařízení (vězení)

• střídání náhodných sexuálních partnerů, zejm. zahraničních

• pohlavní styk mezi muži (platí i pro sexuální partnerky těchto mužů)

• léčba nebo sledování pro pohlavní chorobu

• pohlavní styk provozovaný pro peníze nebo drogy (prostituce); pohlavní styk s osobou provozující prostituci

• toxikomanie a alkoholismus

• užívání injekčních drog (i v minulosti); pohlavní styk s osobou, která užívá injekční drogy

Pokud se na Vás vztahuje některé z uvedených rizik, krev nedávejte. Nevystavujte, prosím, příjemce transfuze zvýšenému riziku. V případě pochybností se poraďte s lékařem transfuzního oddělení.

b) vyšetření odebrané krve

Každému dárci krve bude odebraná krev vyšetřena na přítomnost známek infekce:

• HBV = žloutenka typu B

• HCV = žloutenka typu C

• HIV = původce AIDS

• syfilis (příjice)

K vyšetření jsou používány metody, které mají co nejvyšší záchytnost (tzv. screeningové testy). V případě reakce v záchytovém testu je vzorek označen za "reaktivní" a vydání transfuzního přípravku je pozastaveno do vyjasnění nálezu.

Vzorek "reaktivní" je dále vyšetřen k potvrzení nálezu (tzv. "konfirmace"), případně je dárce pozván ke kontrolnímu odběru. V případě potvrzení "skutečné pozitivity" vyšetření je dárce informován a je-li to zapotřebí, je zajišťeno další sledování nebo i léčba. V případě opakovaně "reaktivního nálezu" a negativního nálezu "konfirmačním testem" je dárce informován s tím, že jde o "falešnou pozitivitu", která nevyžaduje (kromě vyřazení z dárcovství) žádnou další péči (sledování nebo léčbu).

Při každém odběru je vyšetřována také hladina jaterního enzymu ALT, k jehož zvýšení v krvi dochází při jaterním poškození např. infekční žloutenku (ale i při řadě jiných onemocnění, velké fyzické námaze obézních osob, dietní chybě apod.).

I přes uvedený způsob vyšetření není možné zaručit příjemci krve naprostou bezpečnost (např. proto, že test může být založen na průkazu protilátek a dárci může "trvat" až 6 týdnů, než protilátku po "nakažení" vytvoří). Z tohoto důvodu se trvá na vyplnění odběrového dotazníku a vyšetření lékařem před vlastním odběrem. Zároveň je dávána přednost bezplatným dárcům krve, u kterých je menší riziko zatajení důležitých údajů.

II. Riziko pro dárce krve

a) odběr ne zcela zdravému dárci

Odběrem krve by mohl být ve vzácných případech poškozen dárce, který sám trpí nedostatkem odebírané složky, proto je před odběrem vyšetřován krevní obraz. Vyšetření moči, dalších ukazatelů krevního obrazu a vyšetření lékařem slouží k všeobecnému posouzení zdravotního stavu dárce a je tedy formou "preventivní prohlídky".

b) nežádoucí reakce na odběr

Jako nežádoucí reakce na odběr se může objevit:

• krevní výron, modřina (špatný vpich, krvácení do podkoží po vpichu), riziko této komplikace lze snížit řádným stlačením místa vpichu po odběru

• celková reakce, mdloby, které jsou způsobeny ne dost rychlým přizpůsobením změny krevního oběhu při odběru nebo nepřiměřená psychická reakce; ke mdlobě dochází nejčastěji u dárců hladovějících, vyčerpaných předchozí větší námahou (např. po nočních) a při příliš rychlém opuštění odběrového křesla.

c) všechen materiál používaný k vlastnímu odběru krve i k odběru krve za účelem laboratorního vyšetření je zásadně na jedno použití, nehrozí tedy žádné riziko přenosu jakékoliv infekce na dárce!

d) frekvence odběrů krve pro transfuzní účely

Počet odběrů krve nemá u muže přesáhnout 4 a u ženy 3 za rok, přičemž interval mezi dvěma následujícími odběry musí být alespoň 2 měsíce (ve výjimečných případech může být kratší). Příliš častými odběry by mohly být vyčerpány zásoby železa potřebného pro tvorbu červených krvinek.

e) věkové omezení dárcovství krve

Za dárce krve se přijímají, nebrání-li tomu kontraindikace, osoby od 18 do 60 let, ve výjimečných případech mladší či starší.
 

Nejčastější otázky

Kdo vlastně může dávat krev? A kdo nemůže?

Každý člověk dlouhodobě žijící v ČR může krev dávat, pokud pro něho neplatí omezení uvedená v Informacích pro dárce.

Může odběr krve dárce poškodit?

Rizika spojená s odběrem krve jsou pro zdravého dárce nevýznamná (viz Riziko pro dárce krve).

Mohu se na transfuzní stanici nakazit?

Ne, všechen materiál je na jedno použití (viz Riziko pro dárce krve).

Budu vyšetřen na AIDS?

Ano. Vaše krev bude vyšetřena na přítomnost protilátek proti HIV. Negativní nález však nevylučuje, že jste se nakazil(a) v nedávné době. Pokud máte obavu, že jste se nakazil(a), nechte se vyšetřit (zdarma) na nejbližší hygienické stanici. Darováním krve v podobné situaci byste ohrozil(a) příjemce transfuze (viz Ohrožení příjemce krevní transfuze).

Musí se odběr provádět ráno a nalačno?

Ne, odpolední odběry krve nejsou časté pro doposud malý zájem dárců. Dárce by na odběr neměl jít hladový. Před odběrem je ale nutné dodržet dietu s omezením tuků, nepít alkohol, neužívat léky.

Musím před odběrem k obvodnímu lékaři?

Ne, lékařské vyšetření je součástí předodběrového vyšetření. Domluva s obvodním lékařem je nutná jen tehdy, pokud si dárce není jist všemi údaji o svém zdravotním stavu.

Kolik ztratím času?

Podle druhu odběru 45 min. až 2-3 hodiny.

Bolí to?

Stejně jako každý vpich jehlou do žíly.

Co se děje s odebranou krví?

Odebraná krev je zpracována na řadu přípravků. Vaše krev pomůže několika příjemcům.

Je transfuze pro příjemce bezpečná?

Ne zcela. Příjemce je ohrožen přenosem infekce a nežádoucí reakcí na některou složku podaného přípravku. S přípravky z krve odebrané placeným dárcům je spojeno prokazatelně větší riziko pro příjemce, placený dárce častěji neuvede všechny rizikové faktory (viz Ohrožení příjemce krevní transfuze).

Je dárce krve nějak zvýhodněn?

Dárce krve by neměl být motivován finančním ziskem. Dárce by měl být uvolněn na dobu spojenou s odběrem (Vyhl. FMPSV 18/1991), mohou mu být hrazeny cestovní výdaje a poskytnuto občerstvení po odběru. Dárce může uplatnit odpočet z daňového základu. Dárcům je poskytována lékařská preventivní prohlídka. Opakované bezplatné dárcovství je společensky oceňováno mj. formou čestných uznání a plaket prof. Janského.

Kde mohu krev darovat?

Transfuzní oddělení nebo odběrové středisko je prakticky v každém okresním městě (přesné informace Vám poskytne nejbližší nemocnice). V Praze můžete krev dávat v několika transfuzních zařízeních.

Mám zájem o darování krve, ale mám lupénku. Je tu nějaký problém?

U lupénky záleží na rozsahu a místě poškození. Rozsáhlé postižení (zejména vyžaduje-li celkovou léčbu) a postižení v místě vpichu jsou na závadu. Trvale znemožňují dárcovství některé léky, které obsahují psoraleny.

Může darování krve způsobit leukémii?

Žádná souvislost mezi odběry krve a leukémií nebyla prokázána. Dopad odběru krve na zdravotní stav byl opakovaně a dlouhodobě studován a žádné nepříznivé důsledky (při dodržení intervalu mezi odběry) nebyly prokázány. Naopak, část naší populace (zejména muži) má sklon k hromadění železa (což poškozuje tkáně), odběr červených krvinek má u těchto lidí pozitivní vliv.

Mohu darovat krev, když používám hormonální antikoncepci?

Hormonální antikoncepce není na závadu při darování krve.

Kolik krve se odebírá (zatím jsem krev nedaroval)?

Standardni odběr je 450 ml krve, tj. asi 10% obíhajícího množství.

Mohu po odběru krve řídit auto?

Ano, pokud nejste řidič hromadné dopravy. Po odběru se doporučuje trochu klidnější režim, řízení auta ne dříve než po cca 15ti minutách (dárce po odběru i z toho důvodu, aby hned nespěchal pryč, dostává občerstvení).

V minulosti jsem překonal mononukleózu, mohu se stát dárcem krve?

Ano. Darovat krev mohou i ti, kteří v minulosti překonali mononukleózu. To se samozřejmě nevztahuje na akutně nemocné. Dále pak nemohou darovat krev ti, kteří překonali mononukleózu v uplynulých 6 - 12 měsících a jsou dosud v rekonvalescenci.

Mám sennou rýmu a v celé jaro a léto užívám léky. Mohu darovat krev?

Krev lze darovat pouze v období bez příznaků alergie. Lidem, kteří mají celoroční projevy alergie, dárcovství nedoporučujeme. Každý alergik by však měl tuto otázku konzultovat se svým lékařem - alergologem.

Zdroj: Darujkrev.cz