Komparace vybraných ministerstev České republiky, Slovenské republiky a Velké Británie

Základní údaje o jednotlivých státech

Česká republika

Oficiální název státu Česká republika

Rozloha 78 865 km²

Počet obyvatel 10 246 178 (2004)

Hustota obyvatelstva 130 obyvatel/ km²

Národnostní složení Češi 81%, Moravané 13%, Slováci 3%, Romové, Slezané,

Poláci, Němci

Úřední jazyk jazykčeský

Administrativně správní členění

Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Kraje jsou dvojí – 8 správních krajů a 14 samosprávných krajů (včetně hlavního města).

Hlavní město Praha

Stručná charakteristika politického systému

Česká republika je parlamentní demokracie. Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu. Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci, skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů. Prezident republiky je hlavou státu. Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.

Přehled ministerstev v ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zemědělství

Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo informatiky

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Slovenská republika

Oficiální název státu Slovenská republika

Rozloha 244.820 km² (včetně Rockall a Shetland Islands)

Počet obyvatel 5 379 455 (sčítání v r. 2001)

Hustota obyvatelstva 109,7 obyvatel na km²

Národnostní složení Ke slovenské národnosti se hlásí 85,8% obyvatelstva,

k maďarské 9,7%, k romské 1,7%, k české 0,8% (celkem 44 620

osob), k rusínské 0,4% a k ukrajinské 0,2%.

Úřední jazyk úřední je jazyk slovenský (83,9% obyv.); další používané jsou

jazyk maďarský (10,7% obyv.); romský (1,8% obyv.), rusínský

(1,0% obyv.) a český (0,9% obyv., 48 200 osob)

Podle platného zákona SR o používání jazyků národnostních menšin mohou občané SR, patřící k národnostní menšině, v případě, že jich je v obci nejméně 20%, používat v úředním styku svůj mateřský jazyk.

Administrativně správní členění:

8 samosprávních krajů od roku 1996 (Bratislavský, Košický,

Nitranský, Prešovský, Žilinský, Trenčínský, Trnavský a

Banskobystrický)

79 okresů.

Hlavní město: Bratislava (425 000 obyvatel)

Stručná charakteristika politického systému

SR je parlamentní demokracie a má standardní politický systém s rozdělením moci mezi moc zákonodárnou, výkonnou a soudní. Zákonodárnou moc představuje jednokomorový parlament – Národní rada SR se 150 poslanci. Poslanci jsou voleni na čtyřleté volební období. Výkonnou moc představují prezident a předseda vlády. Prezident je volen občany na období pěti let a má pravomoc jmenovat předsedu vlády. Na základě návrhu předsedy vlády prezident jmenuje vládu. Soudní moc představuje desetičlenný Ústavní soud. Soudci Ústavního soudu jsou jmenováni prezidentem republiky na sedm let.

Hlava státu

Do 16. 6. 2004 byl prezidentem R. Schuster.

Prezidentem SR byl 17. 4. 2004 v přímých prezidentských volbách zvolen na pětileté funkční období Ivan Gašparovič.

Přehled ministerstev v SR

Ministerstvo hospodárstva
Ministerstvo financií
Ministerstvo dopravy, pôšt a telekomunikácií
Ministerstvo pôdohospodárstva
Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja
Ministerstvo vnútra
Ministerstvo obrany
Ministerstvo spravodlivosti
Ministerstvo zahraničných vecí
Ministerstvo práce, soc. vecí a rodiny
Ministerstvo životného prostredia
Ministerstvo školstva
Ministerstvo kultúry
Ministerstvo zdravotnictva

Velká Británie

Oficiální název státu Spojené království Velké Británie a Severního Irska
- The United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Rozloha 244.820 km² (včetně Rockall a Shetland Islands)

Počet obyvatel 59,6 milionů - údaj z poloviny roku 2003

Hustota obyvatelstva 243,4 obyvatel/ km²

Národnostní složení Angličané 49,9 mil. (83,7%); Skotové 5,1 mil. (8,5%);

Velšané 2,9 mil. (4,9%); Irové 1,7 mil. (2,9

Úřední jazyk angličtina, v příslušných regionech VB se používá rovněž

velština, skotská forma gaelštiny; z ostatních řečí se uplatňují

některé mateřské jazyky jednotlivých etnických skupin

Administrativně správní členění:

Anglie - 130 422 km² 49,9 mil. obyvatel

Skotsko - 78 133 km² 5,1 mil. obyvatel

Wales - 20 766 km² 2,9 mil. obyvatel

Severní Irsko - 13 576 km² 1,7 mil. obyvatel

Hlavní město: Londýn

Stručná charakteristika politického systému

Velká Británie je konstituční monarchií a parlamentní demokracií s dvoukomorovým parlamentem (horní komora House of Lords a dolní komora House of Commons). Výkonná moc patří vládě v čele s předsedou, kterým z pravidla bývá lídr nejsilnější parlamentní strany. Nedílnou formální součástí britské politické scény je královna, která plní roli hlavy státu. Mezi hlavní politické strany ve VB patří: Labour Party, Conservative Party a Liberal Democrats. Mezi menší politické strany ve VB patří: UK Independence Party, Green Party, Plaid Cymru (Party of Wales), Scottish National Party; a v Severním Irsku Democratic Unionist Party, Sinn Fein, Social Democratic and Labour Party, Ulster Unionist Party.

Hlava státu

Spojené království je parlamentní monarchií. Od r. 1952 je hlavou státu královna
Alžběta II.

Složení vlády

Britská vláda se skládá z kabinetu a dalších ministrů zodpovědných za národní politiku v daných resortech. Vládní kabinet obvykle čítá okolo 20 členů.

Přehled ministerstev ve VB

Ministerstvo financí

Ministerstvo zahraničí

Ministerstvo práce a penzí

Ministerstvo životního prostředí, výživy a záležitostí venkova

Ministerstvo dopravy a ministr pro záležitosti Skotska

Ministerstvo obrany

Ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo kultury, médií a sportu

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo pro záležitosti Severní Irska a Walesu

Ministerstvo bez portfeje

Ministerstvo pro ústavní záležitosti a lord kancléř

Ministerstvo pro mezinárodní rozvoj

Ministerstvo produktivity, energetiky a průmyslu

Ministerstvo školství

Ministerstvo pro komunity a místní samosprávu

Popis vybraných ministerstev v České republice

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

Historie

V roce 1918 vzniklo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

Od roku 1918 se na postu ministerstva školství vystřídalo 39 ministrů. (Viz příloha č.2) V současné době je ministryní školství Petra Buzková (od 5. 7. 2002).

Funkce ministerstva

Je to ústřední orgán státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež, tělesnou výchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu.

Struktura ministerstva

Ministr řídí ministerstvo a odpovídá za jeho činnost. Rozhoduje ve všech věcech, které si sám vyhradí nebo které vyplývají z právních předpisů.

Skupina kabinetu ministra

Odpovídá za vytvoření podmínek pro plnění úkolů ministra, zejména organizuje a koordinuje práce související s výkonem jeho funkce, včetně styku s Kanceláří prezidenta republiky, Úřadem vlády, oběma komorami Parlamentu a hromadnými sdělovacími prostředky. Skupina zabezpečuje styk ministerstva s veřejností (public relations).

I - Skupina I. náměstka ministra

Plní úkoly na úseku strategie resortu, informační, finanční a mzdové politiky, vnitřní i vnější kontroly, v oblasti legislativní a právní, vnitřní správy, archivní služby a obrany, rozpočtového hospodaření a jeho kontroly v rámci příslušné kapitoly státního rozpočtu včetně účetnictví a účetního výkaznictví, regulace zaměstnanosti a usměrňování mzdových prostředků a financování regionálního školství v podmínkách nové právní úpravy jeho řízení. Metodicky řídí Ústav pro informace ve vzdělávání; zabezpečuje styk se správci statistik.

II - skupina regionálního školství

Plní úkoly v rámci regionálního školství v oblasti koncepce a organizace školské soustavy, předškolního, základního a zájmového vzdělávání, středního a vyššího odborného vzdělávání, speciálního vzdělávání a institucionální výchovy, dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a péče o učitele, výkonu státní správy ve školství, odměňování a pracovněprávních záležitostí. Zajišťuje koordinaci naplňování Národního plánu zaměstnanosti v resortu školství. Zabezpečuje realizaci státní informační politiky ve vzdělávání a zpracování Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy.

III - Skupina vědy a vysokého školství

V oblasti vědy odpovídá za přípravu návrhů vědní politiky státu a její realizaci v rozsahu stanoveném kompetenčním zákonem; odpovídá za dvoustrannou a mnohostrannou mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu a vývoji a za evropskou integraci v této oblasti, a to jak za sjednávání příslušných smluvních dokumentů, tak i za vyhlašování, smluvní zajištění a realizaci programů na podporu jejich plnění. Vykonává činnosti v souvislosti s přípravou a realizací programů výzkumu a vývoje, hodnocením výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje a v souvislosti s financováním nespecifikovaného výzkumu na vysokých školách. Spolupracuje s Radou vlády České republiky pro výzkum a vývoj při přípravě státního rozpočtu na výzkum a vývoj a při tvorbě a udržování národních databází výzkumu a vývoje.

Vypracovává koncepce státní podpory výzkumu a vývoje, včetně koncepcí informační infrastruktury, a navrhuje hlavní nástroje pro jejich realizaci.

V oblasti vysokých škol odpovídá především za tvorbu a aktualizaci Dlouhodobého záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol, za akreditaci studijních programů, akreditaci oborů habilitačního a jmenovacího řízení, registraci vnitřních předpisů vysokých škol, matriku studentů a legalizaci a nostrifikaci vysokoškolských diplomů; zabezpečuje udělování státních souhlasů soukromým vysokým školám a činnost Akreditační komise.

Působí v oblasti rozpočtování, financování a zúčtování neinvestičních a investičních výdajů mimo programové financování vysokých škol, přímo řízených organizací v působnosti skupiny vědy a vysokého školství. Shromažďuje, kontroluje a zpracovává data vysokých škol pro rozpis rozpočtu. Podílí se na činnosti Fondu rozvoje a na řízení a koordinaci vzdělávacích mezinárodních programů za vysoké školství. Rovněž se podílí na zajišťování mezinárodní spolupráce v oblasti vysokého školství a na spolupráci s Radou Evropy.

IV – V Skupina mládeže, tělovýchovy a evropské integrace

Skupina mládeže, tělovýchovy a evropské integrace plní v rámci působnosti ministerstva úkoly ústředního orgánu státní správy v oblasti státní péče o děti a mládež, tělovýchovu, sport, turistiku a sportovní reprezentaci státu. Plní úkoly na úseku zahraničních vztahů a evropské integrace a úkoly obnovy a rozvoje informačních technologií v ústředí ministerstva a v resortech.

Výdaje na školství

Výdaje na školství v ČR vzrostly z 87 100,3 miliard korun v roce 1999 na 123 041,6 miliard korun v roce 2004 (Viz příloha č.XX). Podíl výdajů na HDP činil v roce 1999 činil 4,3% a v roce 2004 činil 4,5% .

Projekt „Class Server pro školy“

Koncem roku 2004 byl odstartován pilotní provoz projektu „Class Server pro školy“, které tak nyní mají více možností, jak se seznámit s výhodami elektronického vzdělávání. Okolo tisícovky základních a středních škol aktivně využívajících počítače při výuce - se zhruba 30 tisíci žáky, mají nyní příležitost vyzkoušet si využití výukových materiálů uložených na Class Serveru. Tyto materiály jsou však určeny nejen žákům, ale také jejich učitelům.

Celkový počet žáků

V roce 2005/06 se počítá s tím, že bude na základní školy docházet 919,4 tisíc žáků. Předpokládá se propad celkového počtu žáků o 31,3 tisíc žáků mezi školními roky 2004/05 a 2005/06. Do 1. ročníků základních škol nastoupí letos 88,5 tisíc. nových žáků, což je nejméně od roku 1995.

Na středních školách bude v roce 2005/06 studovat v denním vzdělávání s maturitou a bez maturity 523,3 tisíc žáků, což je asi o 1,3 tisíc. žáků méně než v předchozím školním roce.

Ministerstvo zdravotnictví České republiky (MZČR)

Historie

Od roku 1992 do roku 2005 se na ministerstvu zdravotnictví vystřídalo 9 ministrů (Viz příloha č. 1). V současné době je ministrem zdravotnictví MUDr. David Rath.

Funkce ministerstva

Ústřední orgán státní správy pro zdravotní péči, ochranu veřejného zdraví, zdravotnickou vědeckovýzkumnou činnost, zdravotnická zařízení v přímé řídící působnosti, vyhledávání, ochranu a využívání přírodních léčivých zdrojů, přírodních léčebných lázní a zdrojů přírodních minerálních vod, léčiva a prostředky zdravotnické techniky pro prevenci, diagnostiku a léčení lidí, zdravotní pojištění a zdravotnický informační systém.

Organizační struktura

Ministerstvo je rozděleno do těchto sekcí:

Sekce řízení zahrnuje Kabinet ministra, odbor bezpečnosti a krizového řízení, obor informatiky, hospodářské správy a odbor personální.

Sekce zdravotního pojištění a kontroly představuje odbor rozvoje zdravotního pojištění, odbor kontroly zdravotních pojišťoven a oddělení koncepce zdravotní péče.

Sekce zdravotní péče se člení na odbor zdravotní péče a farmacie, odbor vědy, vzdělávání a uznávání kvalifikací lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, odbor vzdělávání a uznávání kvalifikací nelékařských zdravotnických pracovníků a ošetřovatelství, inspektorát omamných a psychotropních látek a odbor zdravotně sociálních programů.

Sekce ekonomiky zahrnuje odbor finanční , odbor investičního rozvoje, odbor sítě zdravotnických zařízení, odbor přímo řízených organizací a oddělení kvality zdravotní péče.

Sekce legislativy a mezinárodní reprezentuje odbor legislativně právní, odbor mezinárodních věcí a Evropské unie a Český inspektorát lázní a zřídel.

Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví se člení na odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví a odbor ochrany veřejného zdraví.

Poskytované služby

Zdravotnický systém poskytuje služby různého typu:

Primární služby -praktičtí lékaři, stomatologové, domácí péče.

Praktičtí lékaři (pro děti, dorost, dospělé, ženy a zubní lékaři) představují 52 % ze všech lékařů ambulantní péče. Zajištění obyvatelstva primární péčí se dlouhodobě nemění. Po zavedení kapitační platby za registrovaného pacienta se návštěvnost pediatrů ustálila na zhruba 7x za rok, u praktického lékaře pro dospělé na 6x za rok. Na 1 pediatra připadá v ČR v průměru méně než 1 000 registrovaných, na 1 lékaře pro dospělé méně než 1 600 registrovaných. Průměrný počet registrovaných žen na 1 gynekologa je nižší než 3 300, ve stomatologické primární péči připadá na 1 zubního lékaře zhruba 1 700 obyvatel. Za posledních 15 let se výrazně zhoršilo věkové složení praktických lékařů.

Za posledních pět let (2000 – 2005) počet ordinací praktického lékaře pro dospělé každoročně mírně narůstá až na současných 4815. (Viz příloha č. XX)

Sekundární služby - ambulantní specialisté, nemocnice poskytující základní akutní péči.

Terciární služby - specializovaná pracoviště jako např. fakultní nemocnice, psychiatrické léčebny, odborné léčebné ústavy.

Koncem roku 2004 existovalo v České republice 197 nemocnic s 65 488 lůžky. Ze 197 nemocnic v ČR celkem je 19 zařízení přímo řízeno Ministerstvem zdravotnictví, 63 zařízení je spravováno krajským úřadem, 26 zařízení městem nebo obcí a 83 zařízení je privátních Nemocnice mimo rezort zdravotnictví mají dohromady jen 1 840 lůžek, což představuje méně než 3 % z celkového lůžkového fondu nemocnic ČR.

Cílem těchto služeb je udržet nebo zlepšit zdravotní stav pacientů. Součástí zdravotnického systému jsou také vzdělávací aktivity, výzkum ve zdravotnictví, podpora zdraví, zdraví na pracovištích (závodní lékařství).

Program zdraví 21

Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny v 21. století, který je národní variantou programu Světové zdravotnické organizace (WHO) Health for all in the 21st century, byl schválen dne 30. října 2002 jako mezirezortní dlouhodobý program. Jeho hlavním záměrem je prostřednictvím 21 cílů (Viz příloha č. XX) vybudovat fungující model komplexní péče o zdraví a podpory zdraví celé společnosti.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV)

Historie

Vznik Ministerstvo práce a sociálních věcí vzniklo v červnu 1968. Od ledna 1969 vystupovalo pod názvem federálního Ministerstva práce a sociálních věcí, které zaniká v prosinci 1992 (konec federace). V dubnu 1988 bylo zrušeno Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Jeho pracovníci přecházeli na Ministerstvo financí a Ministerstvo zdravotnictví. Od července 1990 vzniklo nové Ministerstvo práce a sociálních věcí, které existuje dosud.

V čele ministerstva práce a sociálních věcí se od roku 1989 do roku 2002 vystřídalo šest ministrů (Viz Příloha č. 3). V současné době je ministrem Ing. Zdeněk Škromach (od 15. 7. 2002).

Funkce ministerstva

MPSV je ústředním orgánem státní správy pro pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci, kolektivní vyjednávání, civilní službu, mzdy a jiné odměny za práci, důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení, sociální péči, péči o pracovní podmínky žen a mladistvých, právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti, péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, a pro další otázky mzdové a sociální politiky.

Organizační struktura

Organizační uspořádání MPSV se člení do sedmi úseků:

První úsek zahrnuje Kancelář ministra, odbor parlamentních, vládních a tiskových agend, podpory výzkumu a obrany a odbor personální.

Druhý úsek představuje odbor sociální politiky, odbor sociálních služeb, odbor koncepce sociálně zdravotní politiky a odbor rodinné politiky a sociální práce.

Třetí úsek tvoří oddělení pracovního úrazového pojištění, odbor příjmové politiky a odbor sociálního pojištění.

Čtvrtý úsek se člení na odbor trhu práce, odbor poradenství a zprostředkování, odbor financování služeb zaměstnanosti, odbor metodiky a správního řízení a odbor implementace programů ESF.

Pátý úsek zahrnuje odbor legislativní, odbor pracovněprávní legislativy a kolektivního vyjednávání, odbor mzdové politiky a odbor bezpečnosti práce a pracovního prostředí.

Šestý úsek reprezentuje odbor informatiky, odbor ekonomický, odbor financování a správy majetku, odbor programového financování a odbor zahraničního financování a platební jednotky.

Sedmý úsek tvoří oddělení rovnosti žen a mužů, odbor Evropské unie a mezinárodní spolupráce, odbor řízení pomoci z ESF a odbor migrace a integrace cizinců.

Minimální mzda

Minimální mzdou se rozumí nejnižší peněžité plnění, které je povinen podle zákona poskytovat zaměstnavatel zaměstnanci za vykonanou práci.

Vývoj minimální mzdy od jejího zavedení:

V České republice byla minimální mzda poprvé zavedena v roce 1991. Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2005 na 7 185 Kč za měsíc, resp. 42,50 Kč za hodinu je dvanáctou změnou této mzdové veličiny od jejího zavedení.

Dosavadní úpravy minimální mzdy jsou zachyceny v tabulce (Viz příloha č.7).

Dávky státní sociální podpory

Přídavek na dítě

Rodičovský příspěvek

Sociální příplatek

Příspěvek na bydlení

Porodné

Pohřebné

Dávky pěstounské péče

Příspěvek na úhradu potřeb dítěte

Odměna pěstouna

Příspěvek pří převzetí dítěte

Příspěvek na zakoupení motorového vozidla

Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc

Přídavek na dítě

Nárok na přídavek mají rodiny s příjmem do trojnásobku částky svého životního minima. Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou poskytovanou rodinám s dětmi. Je poskytován ve třech úrovních, které závisí na příjmu rodiny zjišťovaném za předchozí kalendářní rok. Jeho výše je stanovena násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte.

Nezaopatřené dítě má měsíční nárok na přídavek:	Výše přídavku vyjádřená násobkem částky životního minima na osobní potřeby dítěte:	Příjem rodiny vyjádřený násobkem částky životního minima
ve zvýšené výměre	0,32	do 1,1
v základní výměře	0,28	nad 1,1 do 1,8
ve snížené výměře	0,14	nad 1,8 do 3,0

Důchodové pojištění

Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody:

starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu),

plný invalidní,

částečný invalidní,

vdovský a vdovecký,

sirotčí.

Důchodový věk

Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod:

u mužů 60 let,

u žen

53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí,

54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti,

55 let, pokud vychovaly 2 děti,

56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo

57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.

Zákon o důchodovém pojištění zavedl mj. postupné zvyšování věkové hranice pro nárok na starobní důchod (dále jen "důchodový věk"). Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice.

Popis vybraných ministerstev ve Slovenské republice

Ministerstvo školství SR (Ministerstvo školstva)

Historie

Vznik ministerstva – viz Ministerstva školství ČR.

Ministrem školství Slovenské republiky je Martin Fronc.

Účel ministerstva

Ministerstvo klade velký důraz na rozvoj vzdělanosti mládeže ale i lidí ve vyšším věku. Ministerstvo podporuje mnoho státních i mezinárodních aktivit pro rozvoj sportu, regionálního a vysokého školství, dalšího vzdělávání a především v oblasti dětí a mládeže.

Cílem programu podpory dětí a mládeže je podpořit a rozšířit možnosti přístupu mladých lidí k informacím, podpořit kvalitu poskytovaných služeb, přispívat k prohlubování participace dětí a mládeže na životě obce.

Státní pedagogický ústav je přímo řízená organizace Ministerstva školství Slovenské republiky na plnění úloh v oblasti resortního výzkumu zabezpečení odborného a metodického řazení škol a školních zařízení, na přípravu pedagogické dokumentace a další vzdělávání pedagogických zaměstnanců.

Ministerstvo školství SR spolupracuje v oblasti dětí a mládeže s mnoha dalšími státy s kterými má uzavřeny bilaterální smlouvy, např. Francie, Německo, ČR, Maďarsko a s mnoha dalšími mezinárodními organizacemi v oblasti školství, mládeže a tělovýchovy.

Struktura ministerstva – organizační členění

Ministr školství

Státní tajemník pro regionální školství, další vzdělávání a státní péči o mládež a sport

Vedoucí služebního úřadu

Sekce financování a rozpočtu

Sekce vysokých škol

Sekce regionálního školství

Osobní úřad

Odbor masmediální politiky, Odbor legislativní, Odbor právní, Odbor hospodářské správy, Účtárenský odbor a Odbor styku se státní pokladnou

Sekce mezinárodní spolupráce

Sekce evropské integrace

Sekce vědy a techniky

Sekce státní péče o sport

Odbor dalšího vzdělávání

Odbor dětí a mládeže

Sekce vysokých škol

Začátkem tohoto školního roku představil ministr jako prioritu svého resortu reformu vzdělávání pro základní a střední školy.

Finanční podpora pro mladé lidi

Ministerstvo vynakládá mnoho prostředků na podporu vzdělávání. Studentům poskytuje mnoho příspěvků v průběhu studia, sociální stipendium, ubytovací a stravovací stipendium a mnoho dalších což vedlo ke zlepšení systému sociální podpory studentů.

Průměrné náklady studenta denního studia související se studiem, za které se pro studenta studujícího do vzdálenosti 30km od svého trvalého bydliště pokládá suma životního minima pro jednu plnoletou fyzickou osobu (v současnosti je to 4210 Sk) a pro studenty studující ve větší vzdálenosti od svého bydliště 1,2 násobek této sumy (5052 Sk).

Vysoké školství

Na slovenských vysokých školách studují studenti denního studia v 209 studijních oborech bakalářského studia (studium I.stupně), ve 214 studijních oborech magisterského, inženýrského a doktorského studia (studium II.stupně) a ve 249 studijních oborech doktorantského studia (studium III.stupně), tedy celkem v 672 studijních oborech.

Podpora mládeže

8. – 11.12.2005 proběhne Evropský týden mládeže. Ministerstvo školství Slovenské republiky se přidává k výzvě Evropské komise – Evropský týden mládeže, jehož dílem je zvýšit vnímání společnosti na potřeby mládeže, diskutovat s představiteli politického života a otázkách politiky mládeže, konzultovat ji s mladými lidmi a prezentovat komunitární program Evropské unie MLÁDEŽ.

Ministerstvo zdravotnictví SR (Ministerstvo zdravotníctva)

Historie

V roce 1969 vzniklo na Slovensku ministerstvo zdravotnictví.

Od roku 1969 do roku 1993 se na postu ministra zdravotnictví vystřídalo celkem 7 ministrů.Od roku 1993 se vystřídalo šest ministrů zdravotnictví. V současné době je ministrem zdravotnictví MUDr. Rudolf Zajac a to již od roku 2002.

Funkce ministerstva

Ministerstvo je ústředním orgánem státní správy pro:

- zdravotní péči,

- ochranu zdraví obyvatelstva,

- zdravotní školy,

- další vzdělání zdravotních pracovníků,

- přírodní léčebné lázně,

- přírodní léčivé zdroje,

- přírodní zdroje minerálních vod.

Ministerstvo v souladu se zvláštními předpisy zřizuje rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, neziskové organizace, státní podniky, akciové společnosti a zdravotnická zařízení, jejichž předmětem činnosti je poskytování zdravotní péče anebo plnění zvláštních úloh ve zdravotnictví, nevyjímaje statisticko-informačního zařízení a knižního zařízení.

Zabezpečování specializovaných výkonů spojených s ochranou zdraví v oboru hygieny životního prostředí, hygieny dětí a mládeže, hygieny výživy, preventivního pracovního lékařství, ochrany zdraví před ionizujícím zářením, epidemiologie, lékařskou mikrobiologie, výchovy ke zdraví a zdravotnické statistice, stejně jako výuky a výchovy posluchačů fakulty veřejného zdravotnictví v této oblasti je předmětem činnosti Úradu verejného zdravotníctva Slovenskej republiky.

Struktura ministerstva

Ministerstvo se člení na tři úseky:

úsek ministra zdravotnictví Slovenské republiky (dále jen ministr)

úsek státních tajemníků ministerstva (dále jen státní tajemníci)

úsek vedoucího služebního úřadu

Do úseku ministra jsou organizačně začleněné:

kancelář ministra,

komunikační odbor,

zdravotní péče,

léková politika,

ekonomika,

legislativa a právo,

kontrola a stížnosti,

odbor informatiky,

- odbor krizového

managementu,

Inspektorát lázní a zřídel,

Projektová koordinační jednotka,

vnitřní audit,

odbor transformace a výkonu vlastnických práv.

Do úseku vedoucího služebního úřadu je organizačně začleněný:

osobní úřad,

odbor ekonomiky a provoz úřadu.

Zdravotní péče na Slovensku

Definice zdravotní péče vychází z pojímání zdravotní péče v technickém slova smyslu jako „služby“ a z pohledu etiky jako „poslání“. Službu v tomto kontextu chápeme z ekonomického aspektu jako činnost, která vede k uspokojování potřeb jednotlivců, v našem případě ke zlepšení zdravotního stavu. Je neoddělitelná od osoby, které se poskytuje, jako také od osoby, která ji poskytuje.

Pokud má být systém solidárního zdravotního pojištění udržitelný, nemůže každý jeho klient pobírat bezplatnou zdravotní péči v neomezeném rozsahu. Z toho vyplývá potřeba obmezení (rationing). V současnosti uplatňovaný tzv. „tichý“ rationing se stává vážným etickým problémem a zdrojem korupce. Rozhoduje se o něm na mikroúrovni systému, u lékaře. Řešením je nahradit ho explicitním rationingem, t. j. stanovit jasná a transparentní pravidla, platná pro každého účastníka systému, při respektování medicínských, etických a ekonomických kritérií, přičemž se musí zachovat kvalita zdravotní péče.

Za zabezpečení poskytnutí přiměřené zdravotní péče je zodpovědná zdravotní pojišťovna. Existující pluralita zdravotních pojišťoven, kterých je v současnosti na Slovensku pět, měla vytvořit konkurenci mezi zdravotními pojišťovnami a zabezpečovat svým pojištěncům výhodnější a lepší zdravotní péči.

Navrhovaný systém je univerzální, tedy všichni pojištěnci mají nárok na úhradu zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištení za stejných podmínek.

Ministerstvo práce, sociálních věcí a rodiny SR (Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny)

Historie

Poslední ministryní práce, sociálních věcí a rodiny je Iveta Radičová, která byla do funkce jmenována 7.10.2005.

Funkce ministerstva

Ministerstvo je ústřední orgán státní správy pro oblast pracovněprávních vztahů a právních vztahů veřejné správy, včetně pracovních podmínek a ochrany práce, politiky zaměstnanosti a politiky trhu práce, kolektivního vyjednávání, politiky pracovních příjmů na úseku mezd, platů, odměn a jiných odměn za práci v oblasti náhrad výdajů zaměstnanců v souvislosti s výkonem práce, sociálního zabezpečení na úseku nemocenského pojištění, důchodového pojištění, státních sociálních dávek, sociální pomoci, včetně zařízení sociálních služeb, na úseku rodinné politiky v oblasti péče o rodinu, včetně sociálněprávní ochrany dětí a mládeže, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, inspekcí práce a pro další věci sociální politiky.

Na poli sociální ochrany hraje důležitou roli organizace DISSO, což je Dokumentační a informační středisko sociální ochrany.

Toto ministerstvo je také zřizovatelem SŠPR – Středisko pro studium práce a rodiny.

Struktura ministerstva

Ministerstvo se organizačně člení na:

úsek vedoucího služebního úřadu,

sekci zaměstnanosti a pracovněprávních vztahů,

sekci sociální a rodinné politiky,

sekci řízení Evropského sociálního fondu,

sekci sociálního pojištění a důchodového spoření,

sekci legislativy,

kancelář ministra,

odbor tiskový a mediální,

odbor kontroly,

odbor státního dozoru,

odbor vnitřního auditu,

institut sociální politiky,

sekretariát státního tajemníka.

K 1.5.2004 mělo ministerstvo celkem 353 zaměstnanců. Z toho 256 ve státní službě a 96 ve veřejné službě + ministr.

Na ministerstvu jsou tyto stupně řízení:

1. ministr

2. státní tajemník a vedoucí úřadu,

3. generální ředitel sekce,

4. ředitel odboru,

5. vedoucí oddělení.

Sociální zabezpečení v SR

Sociální zabezpečení na Slovensku má tři základní formy, kterými jsou sociální pojištění, sociální pomoc a sociální podpora.

Sociální pojištění

Jeho úlohou je ochrana obyvatelů v různých situacích (jako např. mateřství, či pracovní neschopnost) a to zejména pokud jde o následky ve vztahu k pracovní síle. Podstata pojistného systému vychází z předcházející ekonomické aktivity občanů a jejich příjmů. Jde o systém výsluhy, který je součástí reformy sociálního pojištění, což v praxi znamená, že výška pojistné dávky bude adekvátní odvedené části (odvody do pojistných fondů) prostředků do systému.

Sociální pomoc
Představuje systém náhradních zdrojů nejčastěji v situacích hmotné nouze nejzranitelnějších skupin obyvatelů. Občan, který je bez příjmů má nárok na pomoc ze strany státu formou dávek v hmotné nouzi. Ty ale nemůžou být trvalou, ale jen dočasnou náhradou pracovního příjmu.

Sociální podpora (rodinné dávky)
Jde o rodinné dávky financované ze státního rozpočtu, prostřednictvím kterých se stát přímo podílí na řešení některých životních situací ( např. narození, výživa a výchova dítěte, smrt rodinného příslušníka a podobně.) Nárok na rodinné dávky není podmíněný placením příspěvků, či příjmovými poměry oprávněných osob. Slovensko poskytuje mnoho rozličných jednorázových či opakovaných dávek. Např. přídavek na dítě, rodičovský příspěvek, příspěvek při narození dítěte, příspěvek rodičům, zaopatřovací příspěvek, příspěvek na pohřeb, příspěvky pěstounské péče, odměna pěstouna, příspěvek na bydlení..

Rodičovský příspěvek

Touto dávkou stát přispívá rodičům na zabezpečení řádné péče o dítě do tří let věku dítěte a nebo o dítě s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem do šesti let věku dítěte a nebo o dítě do šesti let věku dítěte, které je svěřené do péče náhradních rodičů, nejdéle tři roky od právoplatnosti rozhodnutí soudu o svěření dítěte do péče. Výše rodičovského příspěvku za kalendářní měsíc je 4 230 Sk.

Ministerstvo poskytuje také tzv. daňový bonus, který může uplatnit plátce daní (jeden z rodičů) na každé vyživované dítě, které s ním žije ve společné domácnosti, jestliže splňuje ustanovené podmínky zákona. Od září 2005 se daňový bonus zvýšil na 450 Sk měsíčně.

Z hlediska počtu poběratelů a objemu vyplacených finančních prostředků je přídavek na dítě nejrozsáhlejší dávkou státní sociální podpory.Tento příspěvek je poskytnut na každé nezaopatřené dítě ve výši 540 Sk měsíčně. Tento příspěvek je možno poskytnout obci v případě, že z písemných informací o školní docházce poskytnutých školou vyplyne, že dítě zanedbává plnění povinné školní docházky.

Důchodový věk

Zákonnou úpravou, která vstoupila v platnost 1.1.2004 došlo k postupnému zvyšování a sjednocování věku odchodu do důchodu u mužů a žen na 62 let (do té doby byl důchodový věk u mužů stanoven na 60 let a u žen na 53 až 57 let v závislosti od počtu vychovaných dětí).

Popis vybraných ministerstev ve Velké Británii

Ministerstvo školství ve VB (The Department for Education and Skills)

Historie

V roce 1964 vzniklo ve VB Ministerstvo školství a vědy (The Department of Education and Science), a to spojením úřadů ministra vzdělání a ministra vědy. Působnost v oblasti vědy byla od roku 1992 přenechána jinému úřadu a ministerstvo bylo přejmenováno na Ministerstvo školství (The Department of Education). V roce 1995 však bylo spojeno s Ministerstvem práce a vzniká tak Ministerstvo školství a práce (The Department for Education and Employment). Od roku 2001 jsou obě oblasti odděleny a ministerstvo školství nese oficiální název The Department for Education and Skills.

Od roku 1964 do roku 1992 se na postu ministra školství a vědy vystřídalo celkem čtrnáct ministrů, mezi nimiž byla i Margaret Thatcherová (v letech 1970 až 1974). Od roku 1992 se ministrů školství vystřídalo šest. V současné době je ministryní školství Ruth Kellyová (od 15. 12. 2004).

Účel ministerstva

Ministerstvo školství bylo zřízeno za účelem vytváření příležitostí a zvyšování potenciálu v oblasti vzdělání.

Struktura ministerstva

Ministr školství zodpovídá za celou politiku a strategii ministerstva. Na úřadě ministerstva školství je několik poradců ministra. Každý je zodpovědný za určitou oblast školství:

Oblast středoškolského vzdělávání (týká se mládeže ve věku 14 – 19 let)

Ministerstvo kontroluje fungování středních škol, snaží se o fungování systému partnerství mezi štředními školami. Soustřeďuje se na remodelování pracovní síly, plnění středoškolských osnov a zvyšování standardu středního školství.

Oblast týkající se dětí, mladých lidí a rodin

Zaměřuje se na strategie vzdělávání pro malé děti a mládež. Zodpovídá také za personální zajištění v této oblasti (např. dostatek sociálních pracovníků).

Oblast celoživotního a vysokoškolského vzdělávání

Tato oblast už má širší mezinárodní vztahy a je propojena se strategiemi a systémy školství v zahraničí. Je zaměřena na vzdělávání občanů starších 19 let. Mimo jiné také umožňuje různé studentské půjčky.

Zástupce ministra v oblasti týkající se dětí, mladých lidí a rodin (Parliamentary Under Secretary of State for Children, Young People and Families) má zodpovědnost v těchto kategoriích: podpora rodin, otázky domácího násilí a obchodování s dětmi, různá preventivní opatření, trestná činnost u mládeže, zdraví dětí a mládeže, pěstounská péče apod.

Zástupce ministra pro oblast týkající se rozvoje lidských znalostí a dovedností (Parliamentary Under-Secretary of State for Skills) je zaměřen právě na oblast rozvoje lidského vzdělávání.
Zástupce ministra pro oblast škol (Parliamentary Under Secretary of State for Schools) se soustřeďuje na základní školy a jejich školní osnovy.

Pětiletá strategie pro děti a učitele

Ministerstvo školství v roce 2004 publikovalo strategii, která je určena pro následujích pět let. Nezaměřuje se pouze na odstranění slabých stránek ve školství, ale chce zlepšit celý systém školství. Je rozdělena do několika kapitol, které se zabývají reformou určité oblasti školství. Popisuje vždy situaci v určité oblasti školství v současnosti, poukazuje na její nedostatky, navrhuje plány pro zlepšení a popisuje realizaci těchto plánů.

Výdaje na školství vzrostly ve VB z 35 miliard v roce 1997 na 51 miliard v roce 2004. V letech 1998 až 2004 investovala britská vláda 12 miliard na podporu rodin s dětmi. V roce 2008 mají tyto investice narůst o vice než 11 miliard. Podíl výdajů do školství tak bude přibližně 5 až 6 % HDP.

Ve Velké Británii se je celkem 1955 specializovaných středních škol, které jsou sponzorovány různými společnostmi a mají silné vazby s okolím a některými komunitami. (Viz příloha č. 8) Tyto školy tvoří téměř třetinu všech středních škol ve Velké Británii.

Na vysokých školách studuje 44 % studentů ve věku 18 až 30 let.

Finanční podpora pro mladé lidi

Studenti mohou získat různé formy příspěvků a finančních podpor.

Např.: Po složení zkoušek GCSEs, což je obdoba české maturity, dostává student 30 liber týdně za podmínky, že pokračuje ve studiu. Studenti, kteří už vychovávají děti si mohou zažádat o finanční podporu. Studenti dostávají také příspěvky na dopravu.

Ministerstvo zdravotnictví ve VB (The Department of Health)

Historie

Ministerstvo zdravotnictví vzniklo roku 1919 pod oficiálním názvem The Ministry of Health.

V roce 1968 bylo sloučeno s Ministerstvem sociální péče do tzv. Secretary of State for Social Services (Ministerstvo sociálních služeb, od roku 1988 pod názvem Ministerstvo zdravotnictví a sociální ochrany (Departments for Health and Social Security).

Důležitý byl také rok 1948, kdy vznikla instituce, tzv. The National Health Service (NHS), která zintegrovala a zorganizovala nemocnice, optické, stomatologické a jiné služby a poskytuje tak služby celému národu. Základním principem NHS bylo nejen poskytovat péči nemocným, ale také prevenci zdravým.

Od roku 1990 stálo v čele ministerstva zdravotnictví Velké Británie celkem 7 ministrů. Poslední, Patricia Hewitt, byla jmenována 6. června letošního roku.

Funkce ministerstva

Ministerstvo poskytuje strategické vedení NHS a organizaci sociální péče v Anglii. Má zodpovědnost za:

řízení služeb zdravotní a sociální péče v Anglii;

stanovení a kontrola dodržování norem ve službách zdravotní a sociální péče;

zajištění zdrojů, které NHS a organizace sociální péče potřebují;

zajištění možnosti volby občana, kterých služeb zdravotní a sociální péče bude užívat.

Ministerstvo neřídí NHS nebo zdravotní služby. Spolupracuje s organizacemi zdravotní a sociální péče, s veřejností a se soukromým sektorem.

Struktura ministerstva

V roce 2004 byla dokončen osmnáctiměsíční program redukce pracovních míst ministerstva z více než 3600 pozic na 2245. Systém je modernizován.

Ministerstvo je rozdělěno do tří skupin:

První skupina (Strategy and Business Group) vyvíjí strategie ministerstva a řídí jeho obchody.

Druhá skupina (Delivery Group) se soustřeďuje na zlepšování poskytování služeb zdravotní a sociální péče.

Třetí skupina (Standards and Quality Group) stanovuje normy ve službách zdravotní a sociální péče a kontroluje jejich dodržování.

Systém zdravotní a sociální péče ve Velké Británii

Ministerstvo zdravotnictví spolupracuje s řadou organizací poskytující zdravotní a sociální péči. Zároveň některým z těchto organizací poskytuje do určité míry pracovní rámec. Řídí zdravotní a sociální péči na národní úrovni. Tento systém vysvětluje, jak poskytovatelé primární a sekundární zdravotní péče, tedy NHS, pracují společně s poskytovateli sociální péče.

Primární péče je poskytována obvodními lékaři, praktickými sestrami, optiky, stomatology, lékárníky apod. Na primární péči je potřeba přibližne 80 % celkového rozpočtu NHS. Ve Velké Británii je více než 32 000 praktických lékařů, kteří se starají o své pacienty (návštěva lékaře je zdarma), asi 20 000 zubních lékařů, 8000 optických lékařů. NHS má 61 poboček po celé Velké Británii a nabízí zde informace a rady široké veřejnosti. léčbu méně závažných nemocí a poranění a kontakty na lokální poskytovatele zdravotních služeb.

Sekundární péče je zaměřena na akutní a speciální zdravotní služby, které nemohou být poskytovány v primární péči.

Sociální péče pokrývá řadu služeb, které poskytuje přibližně 25 000 zaměstnavatelů s více než milionem zaměstnanců. Jedná se o služby pro starší občany (např. domovy důchodců), pro tělesně nebo duševně postižené, drogově závislé, děti bez domovů apod. Náklady na sociální služby činí deset miliard ročně. 70 % těchto nákladů jde na služby pro dospělé – starší a postižené, 27 % jde na služby pro děti. Někteří občané si platí sociální služby, hodně občanů však dostane pomoc od státu.

Ministerstvo práce a penzí ve Velké Británii (The Department for Work and Pension)

Historie

V roce 1916 bylo ve Velké Británii za účelem řízení plateb státních penzí založeno Ministerstvo penzí (The Ministry of Pensions). Později, v roce 1953, bylo sloučeno s Ministerstvem sociálního pojištění (The Ministry of Social Insurance), které vzniklo v roce 1944. Od roku 1966 vystupovalo pod názvem Ministerstvo sociální ochrany (The Ministry of Social Security). O dva roky později bylo sloučeno s Ministerstvem zdravotnictví (The Ministry of Health) a vzniklo tak Ministerstvo sociálních služeb (Secretary of State for Social Services), od roku 1988 pod názvem Ministerstvo zdravotnictví a sociální ochrany (Departments for Health and Social Security). Od 6. června 2001 je sociální oblast oddělena od zdravotní oblasti a zodpovídá za ni Ministerstvo práce a penzí (The Department for Work and Pension).

V čele Ministerstva zdravotnictví a sociální ochrany (fungující v letech 1988 až 2001) se vystřídalo pět ministrů. Od roku 2001 se jich vystřídalo pět, přičemž jen v roce 2005 řídili ministerstvo postupně tři ministři. Poslední z nich, John Hutton, nastoupil do funkce ministra 2. listopadu 2005.

Funkce ministerstva

Účelem ministerstva je pomáhat občanům dosáhnout jejich potenciálu v zaměstnanosti, a to tak, že budou schopni také zajistit potřeby svých dětí a také spořit do důchodu.

Všeobecným cílem je odstranit dětskou chudobu do roku 2020 a umožnit dětem co nejlepší start do života. Ministerstvo práce a penzí v této oblasti spolupracuje také s ostatními ministerstvy.

Náplní ministerstva je také podpora zaměstnanosti, pomoc nezaměstnaným v hledání práce a poskytování podpor v nezaměstnanosti.

Soustavně pracuje na zlepšení možností a příležitostí pro lidi se zdravotním postižením. Klíčovým cílem je pomoc občanům s plány do důchodu.

Ministerstvo se soustřeďuje na tyto skupiny občanů:

děti,

ekonomicky aktivní,

důchodci,

lidé se zdravotním postižením a jejich pečovatelé.

Poskytované služby

Jobcentra poskytují služby ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu. Nabízejí pomoc občanům práci hledající a zaměstnavatelům práci nabízející.

Penzijní služby jsou určeny pro současné a budoucí důchodce. Pomáhají občanům s plány do důchodu. Ve spolupráci s jinými institucemi je poskytována státní finanční podpora více než 11 milionům penzistů.

Systém podpory dětí zajišťuje děti, jejichž rodiče nežijí společně a poskytuje finanční podpory.

Další oblastí jsou služby lidem se zdravotním postižením a jejich pečovatelům bez ohledu na to, zda jsou zaměstnaní. Tyto služby souvisí zejména s poskytováním finančních příspěvků a podpor.

Komise pro zdraví a bezpečí (The Health and Safety Commission) provádí kontroly bezpečnosti práce na pracovištích.

Služby v oblasti nájemného ovlivňují cenu nájemného tak, aby byla spravedlivá pro nájemníky i pronajímatele prostorů a poskytují rady v této oblasti.

Ministerstvo nabízí občanům možnost odvolání proti rozhodnutí Ministerstva a jeho agentur.

Struktura ministerstva

Ministr práce a penzí má všeobecnou zodpovědnost za strategie a politiku ministerstva a za položky veřejných nákladů.

Má několik zástupců pro specifické oblasti a jsou to:

Oblast pro zaměstnanost a prosperitu

Zde je zodpovědnost za trh práce, jobcentra, zaměstnanost etnických menšin, zaměstnance a zaměstnavatele, diskriminaci v oblasti zaměstnávání, starší pracující obyvatelstvo, výše daní, programy zaměstnanosti, kompenzační náhrady, otázky chudoby apod.

Oblast penzijní reformy a příjmů obyvatelstva

Tato oblast se soustřeďuje na penzijní služby, osobní příjmy, příjmy z dividend, různé regulace v oblasti příjmů, věkové diskriminace, E-Government, apod.

Oblast týkající se lidí se zdravotním postižením

Současný zástupce ministra v této oblasti má na starost také záležitosti z jiných oblastí a navíc je členem House of Common

Zástupce v The House of Lords

Orientuje se např. na svobodu informací, ochranu dat, oblast lidských práv, odvolání občanů proti rozhodnutí ministerstva, bezpečnost na pracovišti, finanční podporu při rodičovské dovolené, výzkumy a statistiky nebo otázky registrovaného partnerství.

Zástupce v The House of Commons

Soustřeďuje se na mezinárodní vztahy, sociální fondy, některé typy příspěvků a finančních podpor a další specifické oblasti.

Příspěvek na dítě ve Velké Británii

Příspěvek na dítě ve Velké Británii je poskytován rodičům vychovávající děti. Je vyplácen na každé dítě zvlášť a není ovlivněn výší příjmů nebo úspor rodičů. Příspěvek se týká dětí mladších 16ti let, nebo studujících mladších 19ti let. Musí se jednat o každodenní studium (tzn. minimálně 12 hodin týdně) a netýká se to všech typů studia. Příspěvek na dítě může dostat i občan, který s dítětem nežije, ale platí jeho potřeby a výchovu.

Výše příspěvku na nejstarší dítě činí od 11. 4. 2005 17 liber týdně, na každé další dítě pak 11,40 liber týdně.

Důchodový věk

Věková hranice pro nárok na starobní důchod je ve Velké Británii stanovena

u mužů na 65 let;

u žen na 60 let.

Závěr

Charakteristika zdravotnictví: Slovenské zdravotnictví je na přibližně stejné úrovni jako zdravotnictví v České republice. Zdravotnická zařízení jsou tedy stejně vybavená, personál obdobně zkušený. Mezi Českou republikou a Slovenskem je uzavřeno několik zdravotnických smluv, které předpokládají, že první pomoc (pro akutní případy, náhlé onemocnění nebo úraz) by měl turista z České republiky obdržet bezplatně. Následnou zdravotní péči poskytnutou svým pojištěncům na území druhého státu hradí pojišťovna, u níž je občan pojištěn, pokud s takovou úhradou vyslovila předem souhlas. Léčiva a prostředky zdravotnické techniky hradí zdravotní pojišťovna v rozsahu stanoveném právními předpisy státu, jehož je občan pojištěncem. Nezbytnou dopravu nemocných (včetně letecké záchranné služby) při poskytování zdravotní péče na území druhého státu hradí zdravotní pojišťovna, jestliže podle vyjádření ošetřujícího lékaře to nezbytně vyžaduje zdravotní stav občana. V praxi to znamená, že turista z České republiky by měl zdarma obdržet nejen nejnutnější ošetření, ale i další léčení včetně hospitalizace a různých transportů. Přesto by se měli turisté připojistit, nebo si alespoň u svého pojišťovacího ústavu zjistit dosah pojistných služeb. Zároveň by turisté měli mít u sebe průkaz své zdravotní pojišťovny, eventuelně doklad o připojištění. Podrobnosti o slovenském zdravotnictví jsou na stránkách ministerstva zdravotnictví (www.health.gov.sk).

Léky a lékárny: Dobře vybavených lékáren je na území Slovenské republiky dostatek. Jejich počet odpovídá počtu lékáren v České republice. Slovenské lékárny mají obvykle otevřeno ve všední dny od 7.30 do 17 hodin, ale běžně narazíte na lékárny s prodlouženou provozní dobou nebo dokonce na lékárny s nonstop službou.

Ostatní rady: Není povinné žádné očkování. Voda z vodovodu je pitná, nedoporučujeme ale konzumaci vody ze slovenské přírody (prameny, potoky atd.), i když vypadá křišťálově čistá. Potraviny jsou zdravotně nezávadné. Stejně jako v České republice hrozí možnost klíšťové encefalitidy, proto doporučujeme kvalitní ochranu

Seznam zdrojů:

§ 7 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy

§ 10 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR

http://www.msmt.cz

http://www.mzcr.cz

http://www.mpsv.cz

http://www.uiv.cz

http://www.uzis.cz

http://www.export.cz

http://www.education.gov.sk

http://www.employment.gov.sk

http://www.sspr.gov.sk