Výcvik leteckých záchranářů je ohrožen

Ministerstvo zdravotnictví přestalo proplácet výcvik letecké záchranné služby. Ta je tudíž odkázána na dary, který by však zdravotnictví obecně potřebovalo více. Pokrytí tohoto výcviku stojí ročně přes 200 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví tuto skutečnost komentovalo s tím, že leteckou záchrannou službu, výcvik, by měl hradit provozovatel, nikoliv ministerstvo.  Záchranáři, kteří většinou létají k vážným dopravním nehodám, nebo pomáhají v často velice komplikovaných a časově vypjatých momentech tuto skutečnost komentují: "potřebujeme ho, abychom při ostrých akcích nedělali chyby a neohrožovali zraněné lidi a ani sebe."

Letecká záchranná služba (LZS)je nedílnou součástí záchranných služeb i celého integrovaného záchranného systému. Je využívána v zásadě ve třech typech situací:

primární lety - zásahy v obtížně přístupném místě (nepřístupný terén, velká vzdálenost od stanoviště ZZS, neprůjezdná komunikace apod.)

sekundární lety - potřeba transportovat pacienta do vzdáleného specializovaného centra (např. u závažných úrazů do traumacentra), kdy pacienta primárně ošetří pozemní posádka a vrtulník přebírá pacienta k transportu do vzdálenější nemocnice

ambulanční lety - v situacích, kdy dominuje potřeba šetrného transportu (tato indikace je však považována za relativní a neexistují data, která by potvrzovala prospěch této indikace).

Zvláštními případy využití jsou např. rekognoskační lety (při nejasném místě nebo velkém rozsahu události), transport specialistů apod. Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně přijala k využívání LZS v terénu doporučený postup.

Mackovík si nedovede záchrannou službu bez vrtulníků představit. "Kdyby jejich posádky nezasáhly při bleskových povodních, bylo by ztracených životů mnohem více než pět," upozornil Mackovík. "Mnoho ze sto padesáti sedmi lidí, které vrtulníky dostaly do bezpečí, už neměla skoro žádnou sílu udržet se na střechách domů nad rozvodněnými řekami."

Liberecká letecká záchranná služba zasahovala letos na jaře například v Drábských světničkách, kde se zřítil ze stromu chlapec. Utrpěl otevřenou zlomeninu nohy a vrtulník se k němu dostal mnohem rychleji, než by to dokázala sanitka. "Ve Horním Sedle u Hrádku nad Nisou pomáhali záchranáři z vrtulníku muži, jemuž se ve skalách zaklínil kotník," poznamenal Mackovík.

V minulosti vrtulník přistál třeba na hoře Ralsko. Jednoho z výletníků tam postihl infarkt a po zemi by cesta k němu trvala kriticky dlouho. Letečtí záchranáři zasahují v létě v Českém ráji a v dalších oblastech, kde se pohybují horolezci. Práci jim přidělávají rovněž paraglidisté, občas nezvládnou svůj let a skončí na stromech.

"Jejich záchrana z vrtulníku je často riskantní. Vzdušný vír může nafouknout padák a odhodit ho i s paraglidistou do lesa. Hrozí i to, že se padák zamotá do vrtule," konstatoval Mackovík.

V zimě záchranná služba létá pro zraněné lyžaře do Krkonoš a Jizerských hor. Celoročně spolupracuje s horskou službou. Při pomoci ze vzduchu používá lana dlouhá 15, 30 a 60 metrů.