Zdraví z pohledu mikrobiomu

Co je to mikrobiom a proč se o něm mluví čím dál častěji

Donedávna jsme věřili, že zdraví je otázkou genetiky, výživy, pohybu a prostředí. Dnes k tomu přibývá další klíčový hráč: mikrobiom. Tedy soubor biliónů mikroorganismů, které s námi žijí v symbióze – především ve střevech, ale také na kůži, v plicích, v ústech nebo ve vagině.

Jen ve střevech žije přes 100 biliónů bakterií, virů, hub a dalších mikrobů, což je více než počet vlastních buněk v těle. Společně váží až 2 kg – zhruba tolik jako lidský mozek. A jejich vliv? Daleko přesahuje trávení.

Střevní mikrobiom: náš vnitřní ekosystém

Střevní mikrobiom plní desítky funkcí:

  • pomáhá trávit nestravitelné složky potravy (např. vlákninu),

  • produkuje vitamíny (např. B12, K2),

  • reguluje imunitní odpověď,

  • vyrábí neurotransmitery, které ovlivňují náladu (např. serotonin),

  • komunikuje s mozkem prostřednictvím tzv. střevo-mozkové osy,

  • chrání před patogeny a záněty,

  • ovlivňuje váhu, metabolismus a dokonce i kožní zdraví.

Výzkum mikrobiomu je stále v plném proudu, ale už dnes víme, že rovnováha mezi "hodnými" a "škodlivými" bakteriemi je klíčová pro fyzické i psychické zdraví.

Mikrobiom a trávení: víc než jen „zdravá stolice“

Poruchy mikrobiomu (tzv. dysbióza) jsou úzce spojeny s:

  • nadýmáním, průjmy, zácpami, syndromem dráždivého tračníku,

  • nesnášenlivostí určitých potravin (např. laktózy, fruktózy),

  • zvýšenou propustností střevní stěny (leaky gut), která může vést k chronickým zánětům a autoimunitním onemocněním.

Správně vyvážený mikrobiom podporuje efektivní trávení, vstřebávání živin a také produkci mastných kyselin s krátkým řetězcem (SCFA), které slouží jako zdroj energie pro střevní buňky a tlumí záněty.

Mikrobiom a imunita: obrana začíná ve střevech

Přibližně 70–80 % imunitního systému sídlí ve střevech. Právě zde se imunitní buňky učí rozeznávat „přátele“ od „nepřátel“. Mikrobiom pomáhá:

  • potlačovat přehnanou imunitní reakci, např. při alergiích,

  • podporovat obranu proti infekcím, včetně virových,

  • ovlivňovat reakci organismu na očkování nebo léčbu.

Porušený mikrobiom může přispívat k rozvoji alergií, atopického ekzému, astmatu i autoimunitních chorob, jako je Crohnova nemoc, revmatoidní artritida či cukrovka 1. typu.

Mikrobiom a mozek: střevo jako druhý mozek

Střevo je bohatě zásobeno nervovými zakončeními a produkuje až 90 % serotoninu, přezdívaného hormon štěstí. Proto se někdy označuje jako „druhý mozek“. Tzv. gut-brain axis (střevně-mozková osa) představuje obousměrnou komunikaci:

  • střevní bakterie ovlivňují náladu, úzkosti, deprese i kognitivní výkon,

  • stres a psychická zátěž mohou naopak měnit složení mikrobiomu.

Studie naznačují souvislosti mezi mikrobiomem a:

  • poruchami nálady (deprese, úzkost),

  • autismem,

  • neurodegenerativními chorobami (Alzheimer, Parkinson).

Mikrobiom a pokožka: vnitřní zrcadlo zdraví

Kůže má vlastní mikrobiom, ale ten střevní ji ovlivňuje víc, než se zdá:

  • zánětlivé stavy kůže (akné, růžovka, ekzém, lupénka) často souvisejí s poruchami mikrobiomu,

  • detoxikace organismu (včetně metabolitů mikrobů) probíhá částečně kůží,

  • zdravý mikrobiom tlumí záněty a podporuje reparační procesy kůže.

Studie ukazují, že lidé s vyváženým mikrobiomem mají zdravější pleť, méně zánětlivých stavů a lépe reagují na dermatologickou léčbu.

Co mikrobiom ohrožuje?

  • Antibiotika – ničí nejen patogeny, ale i přátelské bakterie. I krátká kúra může snížit rozmanitost mikrobiomu na měsíce.

  • Nadměrná hygiena – moderní prostředí „bez špíny“ brání přirozené expozici mikrobům.

  • Průmyslově zpracovaná strava – chudá na vlákninu, bohatá na cukr, aditiva a emulgátory.

  • Stres, nedostatek spánku, nedostatek pohybu – vše negativně ovlivňuje mikrobiální rovnováhu.

Jak mikrobiom podpořit?

1. Strava

  • Rostlinná vláknina – základní výživa pro prospěšné bakterie. Zdroje: zelenina, ovoce, luštěniny, oves, celozrnné obiloviny.

  • Fermentované potraviny – jogurt, kefír, kysané zelí, kimchi, miso. Obsahují přírodní probiotika.

  • Polyfenoly – látky z ovoce, zeleného čaje, hořké čokolády nebo červené řepy prospívají „dobrým“ bakteriím.

2. Živý kontakt s přírodou

  • Pobyt v přírodě a práce s půdou zvyšují mikrobiální diverzitu.

  • Děti vyrůstající na venkově mají méně alergií a autoimunitních onemocnění.

3. Pohyb a spánek

  • Fyzická aktivita i kvalitní spánek pozitivně ovlivňují mikrobiom – zlepšují složení i stabilitu střevního ekosystému.

4. Zvážit probiotika a prebiotika

  • Probiotika = živé mikroorganismy (např. Lactobacillus, Bifidobacterium), které doplňují mikrobiom.

  • Prebiotika = vláknina a látky, které slouží jako potrava pro probiotické bakterie.

  • Při užívání antibiotik je vhodné probiotika nasazovat s časovým odstupem (nejlépe po).

Mikrobiom jako most mezi tělem a zdravím

Zdraví není dáno jen tím, co máme v těle, ale tím, co s námi v těle žije. Mikrobiom není jen vedlejší produkt evoluce – je spoluhráč, který ovlivňuje trávení, náladu, imunitu, záněty, pleť i odolnost vůči chorobám.

Udržovat rozmanitý a vyvážený mikrobiom by mělo být součástí preventivní péče o zdraví stejně jako strava, pohyb nebo spánek. Je to svět, který nevidíme, ale bez něj nemůžeme být skutečně zdraví.