Ošetření vnitřních hemoroidů infračerveným fotokoagulátorem


Ošetření vnitřních hemoroidů infračerveným fotokoagulátorem
Léčba hemoroidů infračervenou fotokoagulací je moderní, velmi šetrná  a bezbolestná metoda ošetření řitních  městků (hemeroidů).

Metoda spočívá v termickém poškození hemoroidálních stopek infračerveným světelným paprskem, dopraveným  pomocí světlovodné sondy skrze zavedený anoskop (řiťohed).

Působením tepla dojde ke koagulaci tkáně. Poškodí se sliznice, podslizniční  vazivová tkáň a v ní probíhající cévy, přivádějící do hemoroidálního uzle krev. Docílí se tak jejich uzavření a do hemoroidálních žilních pletení a z nich vytvořených hemoroidálních uzlů, pak přitéká podstatně méně krve cestou vedlejších cévních větévek a dále od cév svěračů a z dolní hemoroidální pleteně.

Místo termického poškození se hojí jizevnatou tkání, která navíc sliznici fixuje ke spodině směrem ke vnitřnímu svěrači, a zabraňuje pak k jejímu sklouzávání (výhřezu, prolapsu) do řitního otvoru či zcela navenek.

K dosažení dostatečné koagulace tkáně postačí krátkodobý osvit v délce 0,4 – 0,6 sec.

Dle velikosti hemoroidálního uzle se stopka ošetří z několika míst. Většinou  ze čtyř až šesti.  Sonda  se musí vždy přiložit na sliznici v dostatečné vzdálenosti  cca  1- 2 cm od linea dentata ( „zubatá čára“), aby zákrok byl bezbolestný.

V jednom sezení se takto ošetří všechny tři hemoroidální uzle během 60 – 90 sec.

Pacient pociťuje  při výkonu pouze nutkání na stolici, způsobené dilatací řitních svěračů zavedeným anoskopem.

Po odstranění anoskopu se tonus (napětí svěračů) upraví cca do  5 – 10 minut. Pacient nemá dále žádné nepříjemné pocity, může chodit, sedět.

Stolice je bezbolestná. Občas po několika dnech od provedeného zákroku bývá pozorováno mírné krvácení při vytlačování stolice, která mechanicky může dráždit ještě nedohojená popálení místa.Bolesti při defekaci, záněty či jiné komplikace jsou zcela vzácné.

Předností  této metody je její šetrnost, miniinvazivita  a hlavně pro pacienta velmi vítaný krátký čas potřebný k provedení výkonu.

V porovnání s metodou koagulace elektrokoagulátory  , jako jsou přístroje Ultroid či Hemoron,kde k docílení dostatečné koagulace potřebujeme mnohonásobně delší čas (5-10 min. na ošetření jednoho uzle) je zákrok infračervenou fotokoagulací  výhodnější a pacienty žádanější.

Opakované zákroky do jednoho roku od výkonu při fotokoagulací jsou nutné cca ve 12%,  u elektrokoagulací ve  30%.

(pozorování autora).