Telemedicína v ambulantní praxi (podmínky a předpoklady)

CHYTRÝ OBJEDNÁVACÍ KALENDÁŘ DO ORDINACE

Autor: CHYTRÝ OBJEDNÁVACÍ KALENDÁŘ DO ORDINACE

Vyzkoušejte nejlepší objednávací kalendář pro zdravotnictví a organizujte návštěvy pacientů chytře! Kalendář umí organizovat rezervace podle služeb,…

Více o autorovi

Telemedicína představuje způsob poskytování zdravotní péče, stanovení diagnóz, vyšetřování a léčení v blízké budoucnosti. Jedná se o dálkový přenos lékařských informací (tlak, tep, teplota) od pacienta k doktorovi, prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií prostřednictvím videa, e-mailu, chytrého telefonu, bezdrátových nástrojů na obou stranách. Pomocí těchto technologií je zjišťován zdravotní stav pacienta, vzdálené poskytování zdravotních služeb, konzultační činnost na dálku[1]. Některé metody telemedicíny jsou již dostupné i v České republice, jedná se o tzv. telemetrii, která monitoruje elektrické aktivity srdce, sledování srdeční frekvence a měření krevního tlaku[2].

Rozvoje telemedicíny a její implementace do běžné praxe je teprve na začátku, i když první diskuse se vedou již od roku 2003. Jedním ze subjektů, který se telemedicíně věnuje, se který v roce 2019 uzavřelo Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“) smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví (dále jen „eHealth“), je Národní telemedicínské centrum v Olomouci (dále jen „NTMC“)[3]. Jedním z jeho úkolů je sjednotit již stávající aktivity v této oblasti pod jednu organizační strukturu, s cílem ověřovat a zavádět novinky, hledat a zkoumat nové směry, rozvíjet a využívat moderní metody vzdělávání, nastavit a zavést elektronické zdravotnictví do praxe tak, aby bylo maximálně přínosné jak pro pacienty, tak zdravotníky [4].

Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030 („Zdraví 2030“) z dílny Ministerstva zdravotnictví uvádí jako jeden ze specifických cílů spadající do oblasti Optimalizace zdravotnického systému České republiky právě elektronizaci zdravotnictví, kam spadá i telemedicína. V této oblasti se zabývá podporou technologií mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicíny na všech úrovních poskytování zdravotní péče, zejména u koncových uživatelů (nemocnice, ambulance, pacienti), rozvíjením služeb elektronického zdravotnictví související s telemedicínou a mHealth, podporou a výzkumem technologií mobilního zdravotnictví (mHealth) a telemedicíny na všech úrovních poskytování zdravotní péče, zejména u koncových uživatelů (nemocnice, ambulance, pacienti)[5].

Podmínky pro telemedicínu nezahrnují pouze požadavky na technologické vybavení uvedené výše, k jejímu rozvoji je také její zakotvení v právním řádu, které zatím chybí. Vláda dne 15.2.2021 schválila zákon o elektronizaci zdravotnictví, který předložilo ministerstvo a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zákon upravuje elektronické zdravotnictví za použití telekomunikačních a informačních technologií, stanoví podmínky pro bezpečné sdílení dat, upravuje práva a povinnosti pacientů, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků, zdravotních pojišťoven a dalších osob v oblasti elektronického zdravotnictví, včetně působnosti ministerstva při výkonu státní správy v oblasti elektronického zdravotnictví[6]. Vládní návrh byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která o návrhu bude jednat. Elektronizaci zdravotnictví byla měla být zakotvena i v novele zákona o zdravotních službách.

Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) rozlišujeme 4 formy telemedicíny:

  • „Konzultace mezi vzdáleným pacientem a poskytovatelem péče
  • Telemonitoring zdravotních a diagnostických dat
  • Přenos dat/snímků k poskytovateli péče (specialistovi)
  • Konzultace mezi poskytovateli péče za účelem řízení případu[7].

Přínos telemedicíny ve zdravotnictví vidí i zdravotní pojišťovny. Její přínos byl patrný zejména v době covidové pandemie, kdy např. VZP umožnila „poskytovatelům vykazovat po přechodnou dobu i tzv. distanční konzultaci zdravotního stavu zdravotnického pracovníka s pacientem“[8]. Tato péče byla poskytovateli hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Do svého číselníku hrazených zdravotních výkonů VZP zařadila celkem čtyři telemedicínské výkony – dálková kontrola pacientů s kardiostimulátorem a implantabilním kardioverterem-defibrilátorem, dálková kontrola pacienta léčeného domácí dialýzou a preventivní intervence a dálková kontrola u psychóz[9].

Vojenská zdravotní pojišťovna v rámci telemedicíny hradí videokonzultace vzdáleným přístupem všeobecným praktickým lékařům, praktickým lékařům pro děti a dorost a lékařům – ambulantním specialistům od července 2020.  Videokonzultace lze využít v rámci dispenzární péče, v případě změny zdravotního stavu, sledování zdravotního stavu, kontroly či léčebné rady v případech, kdy nebude nutná nebo možná osobní návštěva ze závažných důvodů[10].

Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra nad rámec základních programů přispívá svým pojištěncům částkou 500 – 1 500 Kč/za rok, kteří trpí chronickým srdečním selháním, poruchou srdečního rytmu, léčí se srdeční arytmií, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, spánkovou apnoí[11].

Telemedicína má svoje opodstatněné místo na poli poskytování zdravotní péče s využitím telekomunikačních a informačních technologií. Její význam a potřebnost se ukázala zejména v době pandemické krize. Některé segmenty telemedicínské péče jsou již do českého právního systému implementovány (eRecept, eNeschopenka). Další formy telemedicíny na pevné právní ukotvení teprve čekají, ale v rámci různých pilotních projektů a aktivit zdravotních pojišťoven, se již také realizují (telekonzultace, telemonitoring či přenos dat), a jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Součinnost odborné veřejnosti, pacientů, zdravotních pojišťoven a státu, je nezbytnou nutností pro její rozvoj. Telemedicína léčbu zlevní, rozdělování finančních prostředků bude více transparentní a zlepší kvalitu života[12]

 

 

[1] Wikipedie. [cit. 2021-06-04] Dostupné z: Telemedicína – Wikipedie (wikipedia.org)

[2]uLékaře.cz.  [cit. 2021-06-04] Dostupné z: Telemedicína – nová šance pro vaše srdce | uLékaře.cz (ulekare.cz)

[3] Ministerstvo zdravotnictví. [cit. 2021-06-04] Dostupné z: Ministr Adam Vojtěch a ředitel FN Olomouc podepsali smlouvu o zřízení kompetenčního centra pro elektronické zdravotnictví –   Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)

[4] Národní telemedicínské centrum. [cit. 2021-06-04] Dostupné z: NTMC | FNOL

[5] Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v ČR do roku 2030.  [cit. 2021-06-04] Dostupné z: zdravi-2030-strategicky-ramec.pdf (mzcr.cz)

[6] Aplikace ODok. [cit. 2021-06-04] Dostupné z: Materiál - Portál Aplikace ODok

[7] Národní telemedicínské centrum. [cit. 2021-06-04] Dostupné z: Úvod do telemedicíny | FNOL

[8] VZP. [cit. 2021-06-04] Dostupné z: Přínos telemedicíny pro zdravotnictví - VZP ČR

[9] VZP. [cit. 2021-06-07] Dostupné z: vykony_01284.pdf (vzpstatic.cz)

[10] VOZP. [cit. 2021-06-07] Dostupné z: Telemedicína pro poskytovatele | Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky (vozp.cz)

[11] ZPMV. [cit. 2021-06-07] Dostupné z: Program Telemedicína | ZP MV ČR (zpmvcr.cz)

[12] Wikipedie. [cit. 2021-06-07] Dostupné z: Telemedicína – Wikipedie (wikipedia.org)