Vybavení nové ordinace začínajícího praktického lékaře
Autor: AKCE! - NOVÉ WEBOVÉ STRÁNKY
Uvažujete o nových webových stránkách pro svojí ordinaci? Připravili jsme pro naše klienty speciální akci! Moderní a zabezpečené webové stránky s…
Zdálo by se, že pro začínajícího praktického lékaře je vybavování nové ordinace, po letitém náročném studiu, již třešnička na dortu. Podíváme se tedy zblízka, co všechno toto zřizování obnáší. Nestátní zařízení musí být pro rozsah a druh jím poskytované zdravotní péče personálně, věcně, a technicky vybaveno a musí splňovat požadavky kladené na jeho provoz. Povinné základní vybavení zdravotnických zařízení stanovuje vyhláška č. 92/2012 Sb. Vyhláška vypovídá o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče. Neměli bychom opomenout také vyhlášku o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení.
Praktičtí lékaři spadají do odvětví ambulantní péče. Zdravotnická zařízení ambulantní péče mohou být budována jako samostatná nebo jako sdružená ambulantní zařízení. Zdravotnická zařízení ambulantní péče musí mít, pokud je to technicky možné, řešen přístup do nově budovaných objektů zdravotnických zařízení bezbariérově vodorovnými komunikacemi, rampou nebo výtahem. V rámci obecných požadavků musí zdravotnické zařízení tvořit provozně uzavřený a funkčně provázaný celek, být umístěno v nebytových prostorech splňujících obecné požadavky na výstavbu a spoustu jiných požadavků, které jsou nezbytné pro chod ordinace, jako je například zajištěná dodávka pitné vody a dodávka teplé vody nebo systém větrání a vytápění. Požadavky na základní provozní prostory jsou také přesně definovány. Vyjma ordinace lékaře a čekárny je dále nutností i WC pro pacienty. Pod vedlejší prostory, které mohou být sdíleny, spadají sanitární prostory pro zaměstnance, skladovací prostory a případná odpočinková místnost pro personál. Ordinace lékaře je velikostně ohraničena minimální hodnotou 13 m2 podlahové plochy. U větších poskytovatelů zdravotní péče se setkáváme se sdílenými čekárnami, v tomto případě je plocha vymezena minimální hodnotou 10 m2, kdežto čekárna jednoho praktického lékaře musí čítat minimální plochu 7 m2.
Co se týče vybavení ordinace praktického lékaře, je nejprve nutné splnit obecné požadavky pro ordinaci. Nutností je vyšetřující lehátko, umyvadlo, dřez na mytí pomůcek (pokud je prováděno mytí a čištění pomůcek použitých k manipulaci s biologickým materiálem), nezbytný nábytek pro personál, pacienta a techniku, tonometr, fonendoskop, teploměr, osobní váha, výškoměr, skříň na léčivé přípravky, uzamykatelná schránka z kovu pro skladování omamných či psychotropních látek, kartotéční skříň (pokud není zdravotnická dokumentace vedena výhradně v elektronické podobě nebo pokud není zřízena centrální kartotéka), chladnička na léky vyžadující nižší teplotu nežli pokojovou, pomůcky a léčivé přípravky pro poskytnutí první pomoci včetně kardiopulmonální resuscitace, sterilizátor (pokud se používají nástroje a pomůcky vyžadující sterilitu), lokální svítidlo a dále prostor pro svlékání pacienta a odložení oděvu. Jelikož ordinace může mít i pouhých 10 m2, najdeme v požadavcích mnohé výjimky pro umístění například do společných prostor. Pro praktické lékaře je pak dále ve vyhlášce specifikována nutnost vlastnit optotyp, což je většinou podsvětlená cedule s písmeny a číslicemi různých velikostí. Dále pak vybavení k určení barvocitu, pomocí kterého může lékař určit, zda netrpíte barvoslepostí. Vybavme si například na barevné číslice, které vystupují z jinak barevného pozadí. Dále je to pak glukometr pro měření glykémie. Co se týče ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, zde se setkáváme ještě navíc s nutností váhy pro kojence, odsávačkou, pomůckami pro testování sluchu a dětským pultem.
Odstavce výše nám přiblížily, co je nutné splnit pro provoz ordinace po stránce legislativy, ovšem v ordinaci praktického lékaře se obvykle setkáváme s mnohem rozsáhlejším polem zdravotnické techniky. Pokud chce jít lékař tzv. „s dobou“ a provozovat akutní, dispenzární i preventivní péči, musí být vybaven moderními přístroji, které slouží k určení rychlé a přesné diagnózy pacienta. Jedná se například o EKG (elektrokardiograf) pro vyšetření elektrické aktivity srdce. Běžně dostupné EKG přístroje, které jsou plně dostačující pro běžné ordinace, se pohybují v cenách již od 60 tisíc Kč. V dnešní době se u pacientů často setkáváme s vysokými hodnotami krevního tlaku. Okamžitou hodnotu lze zjistit za pomoci tonometru, avšak cennější je pro nás 24 hodinový záznam z neinvazivního tlakového holteru. Pro komplexní vyšetření je důležitá také hodnota saturace krve kyslíkem, k tomuto měření slouží pulzní oxymetr, který se nejčastěji v podobě klipu přikládá na prst. Mezi vyšší třídu vybavení se pak řadí ultrazvuk. Ultrazvuk nebo také sonografie, je neinvazivní zobrazovací metoda pro vyšetření tkání a orgánů. Dle typu vyšetřované oblasti jsou používány různé typy sond.
Pro zobrazení primárně cévního řečiště se využívá lineární sondy, kardiologická sonda slouží pro zobrazení funkce srdce a konvexní sonda se nejčastěji využívá k zobrazení orgánů. Ultrazvukový přístroj o jedné sondě lze pořídit od půl milionu korun až například po 4 miliony korun v závislosti na vybavení přístroje. Na trh se ovšem dostávají také velice kvalitní ultrazvuky v podobě tabletu, do kterého je připojena vyšetřující sonda. Tento typ ultrazvuku slouží primárně pro rychlou diagnózu a transport, jelikož zde není nutnost přítomnosti velké základny s monitorem. Tato technologie se pohybuje okolo 200 tisíc korun za jednu sondu. Moderní ordinace si také pořizují své analyzátory, čímž eliminují závislost na externích laboratorních centrech. Analyzátory, sloužící pro snadné a přesné měření mnoha parametrů z vzorku krve či moči přímo v ordinacích, zajišťují vysoce přesné a spolehlivé výsledky usnadňují určení správné diagnózy a zvyšují kvalitu péče o pacienta. Například informace o hodnotě CRP (C-reaktivní protein) slouží k rychlé detekci infekce a vhodnému nasazení antibiotik.
Moderním vybavením může praktický lékař nejen zpřesnit diagnózu, ale také například zkrátit čekací dobu s využitím objednávkového elektronického systému. Objednávkový systém zároveň napomáhá k předcházení přeplněných čekáren. Rozvíjení objednávek elektronickou formou podporují jak zdravotní pojišťovny, tak ministerstvo zdravotnictví. Dle dohody, kterou mezi sebou uzavřeli poskytovatelé primární péče s pojišťovnami, se uvádí, že praktičtí lékaři pro děti i dospělé jsou bonifikování, pokud mají alespoň jeden den v týdnu ordinační hodiny prodlouženy do 18 hodin a alespoň dva dny v týdnu se u nich mohou pojištěnci objednat na pevně stanovenou hodinu, tedy za pomoci elektronického objednávkového systému.